Autoři článku uveřejněného v New England Journal of Medicine pracovali s hypotézou, že nádory s řadou somatických mutací získaných následkem defektu opravy genů (mismatch repair), zejména kolorektální karcinom u nemocných s Lynchovým syndromem, by mohly být ovlivnitelné blokádou kontrolních mechanismů imunitního systému.
Autoři ve studii fáze II hodnotili klinickou aktivitu pembrolizumabu, tedy antagonisty receptoru pro PD-1 (protein programované buněčné smrti), v terapii progresivního metastatického karcinomu s mismatch repair deficitem a bez něj. Studie se účastnilo 41 pacientů, látka jim byla podávaná každých 14 dnů. Primárními cíli studie byly míra objektivní odpovědi a míra 20týdenního přežívání bez progrese nemoci.
U nemocných s mismatch repair deficitem a kolorektálním karcinomem dosáhla objektivní míra odpovědi 40 % (4/10) a přežívání bez progrese po 20 týdnech 78 % (7/9 pacientů). U nemocných bez mismatch repair deficitu s kolorektálním karcinomem byla odpověď 0 % a přežívání bez progrese jen v 11 % případů.
Pacienti s mismatch repair deficiencí a metastatickým karcinomem jiného původu než kolorektálního měli podobnou míru odpovědi na léčbu (71 %) i míru přežívání bez progrese (67 %) jako nemocní s poruchou opravy genetické informace a kolorektálním karcinomem.
Sekvenování celého exomu ukázalo 1782 somatických mutací v nádoru u nemocných s mismatch repair deficitem na rozdíl od 73 mutací na nádor u nemocných bez tohoto deficitu.
Tato studie upozornila na možnost využití blokátorů imunitních kontrolních bodů (immune checkpoints) v terapii nádorů u nemocných s mismatch repair deficiencí.
(eza)
Zdroj: Le D. T., Uram J. N., Wang H. et al. PD-1 blockade in tumors with mismatch-repair deficiency. N Engl J Med 2015; 372 (26): 2509–2520, doi: 10.1056/NEJMoa1500596.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
