Bezpečnost a účinnost krizotinibu u nemocných s nemalobuněčným karcinomem plic s ALK-pozitivitou hodnotila americká klinická studie, jejíž výsledky přinesl New England Journal of Medicine. Krizotinib prodloužil u pacientů přežití bez progrese onemocnění a zvýšil i jejich kvalitu života v porovnání s chemoterapií.
Otevřená prospektivní randomizovaná studie fáze III srovnávala léčbu krizotinibem se standardní chemoterapií u pacientů s pokročilým ALK-pozitivním nemalobuněčným karcinomem plic. Pacienti byli randomizováni v poměru 1 : 1 buď k perorálnímu podávání 250 mg krizotinibu 2× denně v 3týdenních cyklech, nebo k intravenóznímu podání chemoterapie. V rámci chemoterapie byl podávám buď pemetrexed (500 mg/m2), nebo docetaxel (75 mg/m2) každé 3 týdny.
Celkově bylo do studie zahrnuto 347 pacientů, z nichž 173 dostávalo krizotinib a 174 byla podávána chemoterapie – z toho 99 (57 %) pemetrexed a 72 (41 %) docetaxel. Pacienti byli dále stratifikováni podle výkonnostního statutu (PS − performance status) ECOG, podle přítomnosti či nepřítomnosti mozkových metastáz a předchozí terapie inhibitory EGFR. Primárním cílem bylo přežití bez progrese (PFS), sekundárními pak celkové přežití (OS), míra odpovědi, bezpečnost a výsledky udávané pacientem.
Medián PFS dosáhl u nemocným léčených krizotinibem 7,7 měsíce, zatímco ve skupině léčené chemoterapií 3,0 měsíce (poměr rizik [HR] 0,49; 95% CI 0,37–0,64; p < 0,001). Také ve všech analyzovaných podskupinách dle výše zmíněných stratifikačních faktorů byl rozdíl v PFS mezi oběma skupinami významný. Rovněž míra odpovědi u krizotinibu byla výrazně vyšší (65 %) v porovnání s chemoterapií (20 %; p < 0,001). Analýza OS však neprokázala ve srovnání s chemoterapií výrazné zlepšení (20,3 vs. 22,8 měsíce; HR 1,02; 95% Cl 0,68–1,54; p = 0,54).
Nejčastějšími nežádoucími účinky, které se u krizotinibu vyskytly častěji než u chemoterapie, byly např. poruchy vidění, průjem, nauzea, zvracení, zácpa a zvýšení hladiny jaterních transamináz. Téměř všechny byly nezávažného charakteru. Výskyt závažných nežádoucích účinků byl podobný u obou skupin (33 vs. 32 %). Závažná neutropenie se vyskytla u 23 nemocných (13 %) užívajících krizotinib a u 33 nemocných (19 %) s chemoterapií.
V dotazníkovém šetření provedeném pomocí standardizovaných dotazníků QLQ-C30 a QLQ-LC13 udávali pacienti léčení krizotinibem snížení symptomů onemocnění, jako jsou kašel, dechové obtíže, bolest na hrudi či jiných částí těla (p < 0,001 pro všechna srovnání). Zaznamenáno bylo rovněž celkové zlepšení kvality života oproti výchozímu stavu u pacientů léčených krizotinibem (p < 0,001).
Krizotinib ve srovnání s pemetrexedem a docetaxelem prodloužil dobu přežití pacientů bez progrese nemalobuněčného plicního karcinomu s ALK-pozitivitou. Vyšší incidence nežádoucích účinků ve skupině léčené krizotinibem byla pravděpodobně způsobena delším trváním studijní léčby než v případě chemoterapie (31 oproti 12 týdnům), což statistická analýza nepostihla. Léčba krizotinibem vedla také k výrazně vyšším počtům odpovědí, významné redukci symptomů a zlepšení kvality života pacientů.
(mkd)
Zdroje:
