Trombóza znamená vznik krevní sraženiny uvnitř žíly nebo tepny. Ta se nazývá trombus a může dělat potíže přímo v místě svého vzniku – ucpat cévu a ztěžovat přítok nebo odtok krve v postižené oblasti. Může se však také uvolnit a cestovat s krevním proudem až do místa, kde se zachytí v užší cévě – bohužel jde často o místo v mozku nebo v plicích. Takovému jevu říkáme embolie – zanesení „vmetku“ neboli embolu do vzdálené cévy a její ucpání. Když hovoříme o tomto jevu, zpravidla máme na mysli vmetení krevní sraženiny, ale známe i jiné embolie – například tukovou po úrazech nebo plodové vody po porodu.
Srážení krve je životně důležitý proces, který zabraňuje vykrvácení při sebemenším poranění. Když je všechno, jak má být, krevní destičky a kaskáda srážecích faktorů se aktivují v momentě, kdy je poškozena stěna cévy a krev se dostane do kontaktu s tkáněmi za ní. Jak tedy může vzniknout trombóza v uzavřené cévě? Existuje trojice faktorů, mezi lékaři známých jako „Virchowova triáda“, jejichž nešťastná kombinace může vyvolat trombózu.
Ano a ne. Krevní sraženina v srdci vzniknout může, tomuto jevu však neříkáme trombóza, ačkoliv proces je tentýž. Ale zpět k faktům. Někteří lidé trpí poruchou srdečního rytmu zvanou fibrilace síní. Při ní se srdeční síně nestahují, ale pouze „chvějí“. Protože pro činnost srdce je zásadní stah komor, s fibrilací síní lze žít. Jediné, co takovému člověku hrozí, je snížení výkonnosti při námaze – a vznik trombu ve špatně pracujících síních. Podmínka stagnace krve zde je totiž splněna více než dobře. Když se k ní připojí náchylnost ke srážení, trombus může být rychle na světě. A z levé síně, kde vzniká nejčastěji, bohužel vede jeho cesta přímo do mozku. Proto by měli pacienti s fibrilací síní preventivně užívat protisrážlivou léčbu, nejčastěji ve formě warfarinu.
Jak jsme již zmínili, trombóza může vzniknout leckde – v tepnách i v žilách, například v játrech, ve vrátnicové žíle, v ledvinách, a dokonce i v mozku. Zdaleka nejčastějším jevem a také tím, co lidi často zastihne doma a nepřipravené, je ale ucpání hlubokých žil na dolních končetinách – takzvaná hluboká žilní trombóza. Naštěstí, když se zachytí včas, je tento stav lehce řešitelný. Hluboká žilní trombóza může vzniknout po dlouhém sezení, ležení či stání, při nošení ortézy a podobně. Mezi její projevy patří:
Trombus z hlubokých žil dolních končetin se může uvolnit a přes pravou část srdce docestovat až do plic, kde způsobí plicní embolii. Ta vyžaduje okamžitý zásah lékaře. Vyhledejte proto pomoc, pokud pocítíte:
Plicní embolie je bohužel často smrtelná. Proto je třeba hlubokou žilní trombózu řešit včas – nejčastěji prostřednictvím léků na ředění krve nebo na rozpuštění sraženiny. Trombóza může samozřejmě vzniknout i v křečových žilách – to jsou ale žíly povrchové, a nikoli hluboké. Riziko vmetení sraženiny do plic je odsud minimální, a jde tak spíše o nepříjemnost.
(luko)
Zdroje:
www.news-medical.net
http://medical-dictionary.thefreedictionary.com
www.healthline.com
www.mayoclinic.org
www.healthline.com
