Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/37
    Zkušenosti s Ovosanem v onkologii
    5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika
    OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
    Mazová zátka a její řešení
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    5
    Česká a slovenská psychiatrie
    2026:Číslo 5
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči
    Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje
    Urychlí dexpanthenol hojení rohovky po crosslinkingu?
    INFOGRAFIKA: Nově dostupná galenická forma vitaminu D₃ pro snadné užívání

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Echodny 2026: Aktuálně k diagnostice a léčbě HCM
    Jak změnit trajektorii dopadu hypertrofické kardiomyopatie?
    EAHAD 2026: Hemofilie B v éře nefaktorové léčby – čerstvé zkušenosti z praxe
    Kongres ČGPS: Léčba obezity tirzepatidem z rukou gynekologa – šance začít včas
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Paliatr Jan Maláska: Dialog o smrti je třeba zahájit včas
    Data z reálné praxe u R/R CLL: Co z nich vyplývá pro retreatment i dlouhodobou strategii?
    MUDr. Pavel Sova: Jak využít AI v medicíně, aniž bychom přehlédli její rizika
    MUDr. Veronika Grinholc: Diabetes bez informačního chaosu − efektivní edukace pacientů on-line
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

proLékaře.czČlánkyZ medicíny
Z medicíny

Staroegyptští písaři přetěžovali tělo obdobně jako dnešní lidé se sedavým zaměstnáním

16. září 2024
4 min čtení
Antropoložka RNDr. Petra Brukner Havelková, Ph.D., z Antropologického oddělení Národního muzea a egyptoložka Mgr. et Mgr. Veronika Dulíková, Ph.D., z Egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK v Praze jsou hlavními autorkami odborné studie o degenerativních změnách na skeletu staroegyptských písařů, která byla nedávno publikovaná v prestižním časopisu Scientific Reports. Obě nám poskytly svůj vhled do tématu a podělily se o představu dalšího pokračování slibného výzkumu.

Přetížení krční páteře

Při prohlížení koster písařů z dob Staré říše, které nalezli pracovníci Českého egyptologického ústavu od roku 1960 v Abusíru, si dr. Brukner Havelková všimla extrémního přetížení krční páteře. Tehdy vznikla hypotéza, že souvisí s jejich činností. Za účelem jejího ověření sestavila s kolegy egyptology vzorek zachovalých koster 30 písařů a 39 jiných členů nižších tříd tehdejší společnosti.

Reklama

Úkolem egyptoložky dr. Dulíkové bylo určit na základě stanovených kritérií společenské zařazení jedinců, kterým kostry patřily. K identifikaci písařů přispěly hieroglyfické záznamy nalezené v hrobce –⁠ a nejen v ní. „Rozdíl mezi skupinou ‚písařů’ a skupinou ‚nepísařů’ lze pozorovat také ve způsobu jejich pohřbívání,“ vysvětluje doktorka Dulíková.

Reklama

Antropoložka Brukner Havelková poté vyhodnotila a analyzovala na kosterních ostatcích všechny sledované znaky. „Mnoho hodin jsme spolu probíraly všechny možné pozice písařů a samy si zkoušely, jak (ne)pohodlné některé z nich mohly být,“ ohlíží se Veronika Dulíková. Bylo pro ni velkým dobrodružstvím z jiného úhlu „poznávat“ ty, které znala jen z hieroglyfických nápisů. Již 20 let totiž buduje databázi lidí, kteří žili v době stavitelů pyramid.

   

„Ideální“ staroegyptské povolání?

Písaři patřili k tehdejší elitě (jen okolo jednoho procenta populace bylo gramotných). Byli zodpovědní především za záznamy administrativní povahy: zapisovali záležitosti týkající se úřadů důležitých pro fungování země.

„Některé z nejvyšších funkcí lze ostatně s jistou mírou nadsázky přirovnat k dnešním pozicím: gramotní lidé pracovali v důležitých úřadech, jako byla ‚pokladnice‘ (dnešní ministerstvo financí), ‚sýpka‘ (dnešní ministerstvo zemědělství), ‚oddělení královských dokumentů‘ a další. Hráli také důležitou roli při výběru daní, v chrámových kultech a v královských pyramidových komplexech,“ upřesňuje doktorka Dulíková.

Svoji práci vykonávali v místnostech úřadů i v terénu, například na poli. Navzdory prestižnímu postavení nepatřili písaři ve Staré říši vždy mezi osoby, které byly mumifikovány. Jindy byly jejich hrobky narušeny vykradači a jejich mumie poničeny natolik, že po nich zůstaly jen kosti.

„Změny na kostře by nebylo možné hodnotit, pokud by byla pokryta tkání. Na druhou stranu, pokud bychom měli CT mumie písaře, mohli bychom se možná podívat na jeho svaly a vazy a identifikovat například syndrom karpálního tunelu, který na kostře zjistit nelze,“ odpovídá Petra Brukner Havelková na otázku, jakou výhodu by měla práce s mumifikovanými těly písařů.

O tom, nakolik bylo mezi starými Egypťany hodnoceno písařské povolání, se lze přesvědčit z Duachetiho naučení, v němž otec představuje synovi dvacet různých povolání. Důkladně líčí jejich stinné stránky, aby vynikla privilegia spojená s povoláním písaře. Píše se v něm: „Písařské povolání je vskutku nad všechna ostatní: žádné na zemi se mu nevyrovná! Když (žák písařské školy) začíná dospívat –⁠ ale je stále ještě dítě –⁠ již ho lidé (uctivě) zdraví. Když umíš psát, je to pro tebe lepší než (jakékoli) povolání, které jsem ti představil.“

   

Rekonstrukce jedné z písařských pozic

Ačkoliv písařské povolání bylo ve starém Egyptě považováno za ideální a zdravotní rizika související s jeho výkonem si nikdo nepřipouštěl, dlouhodobé setrvávání ve stereotypních pozicích si vybralo svou daň na jejich těle.

   

Obr.  Sedící písař je jednou z nejznámějších soch starověkého Egypta. Skulptura zobrazující písaře při práci byla nalezena v Sakkáře roku 1850 a pochází z let 2620–2500 př. n. l. V současné době je vystavena v pařížském Louvru jako součást stálé expozice egyptských památek. 

    

„Nepředpokládám, že by si možné bolesti zad či hlavy spojovaly s vykonáváním své profese, a dokonce si na to stěžovali tak, aby to bylo zaznamenáno. Stejně jako dnes mnoho lidí nepřisuzuje své obtíže sedavému zaměstnání, ačkoli je to široce diskutované téma. Každopádně pokud nějaké bolesti měli, rozhodně nebyli zcela bez prostředků, jak si pomoci. Egypťané byli známí svojí péčí o tělo, a to nejen o jeho vizuální stránku. Byli milovníci masáží i lázní, které určitě písařům mohly uvolnit jejich ztuhlé svaly a ulevit unaveným kloubům. Znali také řadu utišujících prostředků, například opium pro případy urputnějších bolestí,“ dodává droktorka Brukner Havlíková.

Na kostrách písařů byly oproti srovnávací skupině patrnější degenerativní změny spojené s písařskou činností, nejčastěji známky osteoartritidy v čelisti, krční páteři a kolenech. Jejich stopy ale výzkumníci zaznamenali také v pravém rameni, pravém palci a svalovém a vazovém spojení pažní kosti a levého boku, i v podobě anomálie na pravém kotníku nazývané squatting facet, která vzniká na základě překrytí holenní a hlezenní kosti při dlouhodobém setrvání v dřepu.

„Třešničkou na dortu“ výzkumu byla podle dr. Brukner Havelkové rekonstrukce jedné pozice, kterou písaři při své činnosti často zastávali. Jak vypadala? Písaři neměli podporu ruky, seděli na zemi s hlavou vystrčenou dopředu a páteří ve flexi. To vytvářelo tlak na páteř a ovliňovalo ji zejména v její krční části a částečně vedlo také k osteoartróze čelisti, protože tyto dvě části kostry jsou funkčně velmi úzce propojeny. Na osteoartróze čelisti se podepsalo také ožvýkávání stonku rostliny Juncus ridigus (sítniny), která jim sloužila jako psací nástroj.

   

Perspektivy pro další výzkum včetně klinického

Výzkum podle antropoložky ukazuje, že tělo reaguje na dlouhodobé přetěžování některých partií těla tisíciletí stejně. „Dnes máme ergonomický nábytek a mnoho doporučení, které polohy jsou vhodné, a dozajista nám to pomáhá. Ale také to vede k tomu, že nás to nenutí tak často vstát a protáhnout se nebo změnit pozici. Podle mne tedy není podstatné, v jaké pozici pracujeme, ale to, že umíme tělu dopřát změnu, protažení nebo i masáž,“ uvažuje.

A jak podle ní souvisí závěry výzkumu s klinickou medicínou? „My jako antropologové na kostrách vidíme pouze výsledek prožitého života zakonzervovaný v době úmrtí daného člověka. Zaznamenáme změny, ve kterých se liší od nějaké nastavené normy. Ale bez klinických, ortopedických či ergonomických studií současnosti bychom je pouze obtížně mohli interpretovat,“ říká.

Představu o pokračování svého výzkumu mají obě výzkumnice celkem jasnou: rády by potvrdily hypotézu na dalších dochovaných ostatcích z tehdejšího období. „Teprve až si výsledky ověříme u dalších jedinců, například z Gízy nebo Sakkáry, budou mít naše závěry zásadní výpovědní hodnotu,“ uzavírá Petra Brukner Havelková. Zjištění mohou být užitečná i pro snadnější přiřazení koster písařům.

V navazujícím výzkumu se chce antropoložka zaměřit detailněji na chrup, včetně míry a charakteru zubní abraze. Nedávno byli do mezioborového týmu přizváni matematici, kteří mají do výzkumu vnést nový způsob myšlení, práce i nové výzkumné otázky.

(pok)

Zdroj: Brukner Havelková P., Dulíková V., Bejdová Š. et al. Ancient Egyptian scribes and specific skeletal occupational risk markers (Abusir, Old Kingdom). Sci Rep 2024 Jun 27; 14 (1): 13317, doi: 10.1038/s41598-024-63549-z.

Populární články

Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Při příležitosti letošního Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), který připadá na 19. listopad, zástupci českých pneumologů otevřeli nové téma –⁠ nebezpečný překryv onemocnění s obstrukční spánkovou apnoí (OSA). Ač má tato kombinace silně negativní vliv na prognózu, je u ní patrná dlouhodobá poddiagnostikovanost.
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Mezinárodní studie zkoumala postoje lékařů ze 6 zemí ohledně přijatelnosti eutanazie u osob trpících demencí. Průzkum odhalil, že mezi odborníky panují na toto téma značné rozpory.
Z medicíny
Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší – a co to znamená pro praxi?

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025
Tentýž virus jako viník, a přesto výrazně jiné chování nádorů. Dlaždicobuněčný karcinom orofaryngu (OPSCC) způsobený lidským papilomavirem (HPV) je vysoce radiosenzitivní, což umožňuje deeskalaci léčby, a tedy snížení její toxicity. Dlaždicobuněčný karcinom děložního hrdla (CSCC) vyvolaný tímtéž virem naopak vyžaduje agresivní léčbu. Co může být za jejich rozdílným klinickým chováním jaké to má dopady na terapeutickou strategii?
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
V podmínkách běžné ambulantní praxe není podstatné, aby byl pacient s obtížně léčitelným astmatem exaktně klasifikován podle tíže nemoci a fenotypu. To je úkolem specializovaných pracovišť v rámci sítě Národního centra pro těžké astma (NCTA). Pojďme se však podívat, jaký je rozdíl mezi obtížně léčitelným astmatem a těžkým refrakterním astmatem a jaké farmakologické možnosti jsou dostupné pro pacienta odeslaného k centrové léčbě.
Z medicínyTéma měsíceTechnologie
AI ve službách genetického výzkumu − (nejen) nástroj PARMESAN

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Zrychlit cestu od analýzy genetických dat k potenciální terapii si klade za cíl prediktivní nástroj PARMESAN, který využívá principy umělé inteligence (AI) ke zpracování biomedicínské literatury. Od svého představení v roce 2023 zůstává nástrojem s významným výzkumným potenciálem, ale bez dosud doloženého klinického nasazení.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/37

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/37

18. listopadu 2026
18. listopadu 2026
Ukazují nové listopadové „jednohubky“, co nás čeká v budoucnu? Vymýšlejí si pacienti symptomy, jen aby dostali předpis na antibiotika? Čeká nás něco nového v léčbě hypertriglyceridémie či obstrukční spánkové apnoe? A jak máme přistupovat k syndromu suchého oka?
Z medicíny
Zkušenosti s Ovosanem v onkologii

Zkušenosti s Ovosanem v onkologii

16. listopadu 2026
16. listopadu 2026
Dlouhodobé přežití pacientky, u níž byl během těhotenství diagnostikován glioblastom, přináší otázky týkající se průběhu léčby i interpretace individuálních zkušeností. Během standardní onkologické terapie užívala také doplněk stravy Ovosan. Co lze z tohoto příběhu a dalších pacientských sdělení vyvozovat a jaké údaje jsou potřebné k posouzení případného přínosu jeho souběžného užívání?
Z medicíny
5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika

5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika

16. listopadu 2026
16. listopadu 2026
Princip rané péče, který je tématem letošního Světového dne diabetu připadajícího na 14. listopadu, znamená u diabetika nečekat na rozvoj izolovaných zdravotních problémů, ale vnímat pacientova rizika komplexně a zasáhnout dříve, než dojde k orgánovému poškození. Nabízíme výběr 5 článků, jež vyšly na našem webu a toto téma rozvíjejí v různých směrech diabetologické péče.
Z medicíny
OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

13. listopadu 2026
13. listopadu 2026
O umírání a smrti často začínáme hovořit až ve chvíli, kdy se nemocnému krátí čas. Jak poznat, že pacient vstupuje do závěru života? Kdy se léčba stává nepřiměřenou? A proč paliativní péče rozhodně neznamená rezignaci? Vybrali jsme 3 ukázky z videorozhovoru s vedoucím konziliárního týmu paliativní péče ve FN Brno a vedoucím Ústavu paliativní a podpůrné péče LF MU v Brně doc. MUDr. Janem Maláskou, Ph.D.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
Z medicíny
Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory – „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory –⁠ „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

11. listopadu 2026
11. listopadu 2026
V dnešních jednohubkách budeme bojovat proti stárnutí, zubnímu plaku, respiračním infekcím i plicním nádorům. Zbraně ovšem budou mnohdy nečekané, tak se nechte překvapit.
Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026
Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025
Z medicíny
Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026
Přihlásit