Kůže představuje orgán s třetím největším obsahem zinku v těle. Tento stopový prvek je kofaktorem mnoha metaloenzymů, přispívá ke správné funkci a integritě epitelové bariéry a účastní se procesu hojení ran. Kromě toho má důležitou roli v regulaci adaptivních i vrozených imunitních reakcí, které jsou zprostředkovány neutrofily, NK buňkami („přirozenými zabíječi“) a makrofágy. Jeho deficit proto typicky souvisí s incidencí některých dermatologických onemocnění i chronických infekčních stavů, například bradavic. Nedostatkem zinku je ovlivněna fagocytóza, produkce cytokinů i funkce T a B lymfocytů.
Bradavice jsou kožní nebo slizniční novotvary, které vznikají v důsledku infekce keratinocytů lidskými papilomaviry (HPV). Tato skupina neobalených DNA virů se označuje podle druhu hostitele, ze kterého byly izolovány, a pořadovým číslem. Striktní tkáňová specificita podmiňuje jejich lokalizaci pouze v epitelových buňkách kožního nebo slizničního povrchu, kde vyvolávají hyperplazii a hyperkeratózu.
Klinický obraz závisí na konkrétním typu viru a lokalizaci bradavice. Kožní bradavice na rukou a nohou jako verruca vulgaris nebo verruca plantaris jsou nejčastěji způsobeny podtypy HPV 1, 2, 4, 27 či 57. Převážná část anogenitálních bradavic, např. condylomata accuminata, je způsobena podtypy HPV 6 a 11. Většina extragenitálních bradavic je benigních, genitální léze jsou ovšem náchylnější k maligní transformaci.
K léčbě bradavic existuje mnoho přístupů. Invazivní metody zahrnují chemickou či fyzikální destrukci napadených buněk a odstranění infikované tkáně, farmakologické jsou založeny na podávání imunomodulačních látek.
Mezi terapeutické modality patří také perorální podávání či lokální aplikace zinku. In vitro studie vysvětlily řadu mechanismů, kterými zinek interferuje s replikačním cyklem viru, nebyl však prokázán efekt na maturaci a uvolňování zralých virových partikulí.
V roce 2021 byl v Journal of Dermatological Treatment publikován systematický přehled, který se zabýval důkazy o účinnosti zinku v léčbě infekcí HPV. Autoři shromáždili informace z databází Cochrane, Embase, PubMed a Web of Science. Z 265 článků splnilo vybraná kritéria pro zařazení celkem 16. Z toho 6 klinických studií zkoumalo klinickou účinnost perorální suplementace zinku samostatně, 2 hodnotily jeho účinnost v kombinaci s jinou terapií, 5 zkoumalo účinnost intralezionálně aplikovaného síranu zinečnatého a 3 se zabývaly lokálně podávaným zinkem. K závěru, že podávání či místní aplikace přípravku s obsahem zinku je v této indikaci prospěšná, došlo 13 ze 16 zahrnutých studií.
Nejčastější formou perorálně podávaného zinku byl síran zinečnatý, obvyklá dávka činila 10 mg/kg (s maximem 600 mg) denně. Při vyšších dávkách hrozí nežádoucí gastrointestinální účinky, typicky nevolnost, zvracení a bolest břicha.
V některých studiích nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi koncentracemi zinku v séru pacientů s bradavicemi a zdravými kontrolními skupinami. Proto stále není jasné, zda jeho deficit znamená vyšší pravděpodobnost infekce HPV. Většina prověřovaných studií (12/16) byla navíc prováděna v zemích Blízkého a Středního východu (Egypt, Turecko, Irák, Írán), kde vzhledem k dietním zvyklostem převládá nutriční nedostatek zinku. Nejednoznačnost výsledků také podporuje značná heterogenita studií, relativně malé skupiny respondentů i vysoká míra jejich předčasného ukončení.
Ačkoliv byla účinnost léčebných modalit bradavic na bázi zinku v posledních dvou desetiletích široce studovaná, význam perorální suplementace jakožto součásti terapie zůstává kontroverzní. Nejdůležitější roli v prevenci infekce HPV má každopádně správně fungující imunitní systém, v němž právě zinek hraje zásadní roli.
(zemt)
Zdroje:
1. Song D., Pan L., Zhang M., Wang S. Clinical use of zinc in viral warts: a systematic review of the clinical trials. J Dermatol Treat 2022; 33 (4): 1878–1887, doi: 10.1080/09546634.2021.1942420.
2. Read S. A., Obeid S., Ahlenstiel C., Ahlenstiel G. The role of zinc in antiviral immunity. Adv Nutr 2019; 10 (4): 696–710, doi: 10.1093/advances/nmz013.
3. Zou P., Du Y., Yang C., Cao Y. Trace element zinc and skin disorders. Front Med (Lausanne) 2023; 9: 1093868, doi: 10.3389/fmed.2022.1093868.
