Nealkoholové tukové onemocnění jater (NAFLD) postihuje až 70 % pacientů s DM2, přičemž část z nich progreduje do NASH charakterizované zánětem a hepatocelulárním poškozením. Onemocnění je spojené s rizikem rozvoje fibrózy, cirhózy i kardiovaskulárních komplikací. Klíčovou roli v patogenezi hrají inzulinová rezistence a dysfunkce tukové tkáně.
Pioglitazon, zástupce thiazolidindionů, tyto mechanismy ovlivňuje, a může tak příznivě zasáhnout do průběhu onemocnění.
Randomizovaná dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie hodnotila účinnost a bezpečnost dlouhodobé léčby pioglitazonem u pacientů s histologicky potvrzenou NASH a současným prediabetem nebo DM2. Do studie bylo zařazeno 101 probandů, kteří byli randomizováni k léčbě pioglitazonem (45 mg denně) nebo placebem po dobu 18 měsíců; následovala otevřená fáze studie s pioglitazonem do celkové délky 36 měsíců.
Po 18 měsících léčby dosáhlo primárního cíle – definovaného jako zlepšení NAFLD activity score o ≥ 2 body (NAS = souhrnné histologické skóre zahrnující steatózu, zánět a balónovitou degeneraci hepatocytů) bez zhoršení fibrózy – 58 % pacientů léčených pioglitazonem oproti 17 % na placebu (p < 0,001). Regrese NASH bylo dosaženo u 51 % pacientů léčených pioglitazonem, ale jen u 19 % s placebem. Léčba vedla ke zlepšení hodnocených histologických skóre včetně mírného, ale statisticky významného zlepšení skóre fibrózy (−0,5; p = 0,039). Obsah triglyceridů v játrech klesl s pioglitazonem z 19 na 7 % oproti poklesu z 15 na 11 % v kontrolní skupině (p < 0,001).
U pacientů léčených pioglitazonem bylo zjištěno zvýšení inzulinové senzitivity v játrech, svalech a tukové tkáni. Jeho podávání také bylo spojené s významným poklesem glykémie, inzulinémie, hladiny jaterních enzymů (alaninaminotransferázy /ALT/, aspartátaminotransferázy /AST/) i triglyceridů (TG) a zvýšením koncentrace HDL cholesterolu.
Dosažený histologický i metabolický přínos pioglitazonu přetrvával rovněž po 36 měsících léčby.
Léčba pioglitazonem byla celkově dobře tolerována. Nejčastější nežádoucí příhodou (AE) byl mírný nárůst tělesné hmotnosti (cca +2,5 kg). Jinak se výskyt AEs mezi terapeutickými skupinami nelišil.
3letá léčba pioglitazonem byla u pacientů s prediabetem/DM2 a NASH spojená s dlouhodobým zlepšením metabolických a histologických parametrů. Výsledky této studie ukazují, že pioglitazon dokáže u těchto nemocných zadržet progresi NASH.
(yar)
Zdroj: Cusi K., Orsak B., Bril F. et al. Long-term pioglitazone treatment for patients with nonalcoholic steatohepatitis and prediabetes or type 2 diabetes mellitus: a randomized trial. Ann Intern Med 2016; 165 (5): 305–315, doi: 10.7326/M15-1774.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
