Hyperlipidémie je jedním z nejvýznamnějších modifikovatelných rizikových faktorů kardiovaskulární (KV) morbidity a mortality. Stále častěji je diagnostikována v mladším věku, kdy může být spojena s odlišnými patofyziologickými vlastnostmi, předčasným rozvojem aterosklerózy a zvýšením mortality.
Bylo již zjištěno, že věk v době vzniku hyperlipidémie souvisí s rizikem rozvoje KV onemocnění a úmrtí z jakýchkoliv příčin. Nově publikovaná exploratorní analýza lipidové větve studie ACCORD (Action to Control Cardiovascular Risk in Diabetes) hodnotila, zda věk v době stanovení diagnózy hyperlipidémie ovlivní efekt přidání fenofibrátu v porovnání s placebem k simvastatinu na KV výsledky a celkovou mortalitu pacientů s DM2.
ACCORD byla randomizovaná studie, která hodnotila účinnost intenzivní kompenzace glykémie, intenzivní kompenzace krevního tlaku a kombinaci fenofibrátu se simvastatinem v prevenci KV onemocnění u pacientů s DM2. V nové explorativní analýze bylo 3861 účastníků této studie stratifikováno do skupiny s rozvojem hyperlipidémie v nižším věku (do 60 let) a ve vyšším věku (> 60 let). U každé z těchto podskupin byl porovnán vliv přidání fenofibrátu nebo placeba k simvastatinu na celkovou mortalitu a riziko MACE (nefatální infarkt myokardu [IM], nefatální cévní mozková příhoda [CMP] nebo úmrtí z KV příčin).
Diagnóza hyperlipidémie byla do 60 let věku stanovena u 2529 (65,5 %) a ve věku > 60 let u 1332 (34,5 %) účastníků studie ACCORD. Vstupní charakteristiky v obou podskupinách (pacienti s přidáním fenofibrátu nebo s přidáním placeba) byly srovnatelné.
Průměrný věk ve skupině s časným vznikem hyperlipidémie činil 59,4 roku, 31,4 % probandů tvořily ženy a KV onemocnění v anamnéze mělo 41,1 % pacientů. Zvýšené hodnoty LDL cholesterolu (LDL-C) byly v této skupině zjištěny u 15,5 %, zvýšené triglyceridy (TG) u 59,7 % a nízký HDL cholesterol (HDL-C) u 75,6 % nemocných.
Ve skupině s hyperlipidémií diagnostikovanou ve vyšším věku dosahoval průměrný věk 68,7 roku, ženy tvořily 28,5 % a KV onemocnění v anamnéze mělo 37,6 % pacientů. Profil dyslipidémie zahrnoval ve 13,8 % zvýšenou hladinu LDL-C, v 50 % zvýšenou hladinu TG a v 71,7 % nízký HDL-C.
Do konce studie došlo u pacientů s časným vznikem hyperlipidémie ve skupině s fenofibrátem k průměrnému poklesu hladiny LDL-C z 2,56 na 2,13 mmol/l, hladiny TG z 1,97 na 1,37 mmol/l a ke zvýšení hladiny HDL-C z 0,97 na 1,06 mmol/l. V placebové skupině klesla průměrná hladina LDL-C z 2,56 na 2,12 mmol/l, hladina TG z 1,89 na 1,63 mmol/l a průměrná hladina HDL-C stoupla z 0,98 na 1,03 mmol/l.
U pacientů s diagnózou hyperlipidémie stanovenou ve věku > 60 let léčených fenofibrátem klesla průměrná hladina LDL-C z 2,41 na 1,94 mmol/l, TG ze 1,63 na 1,22 mmol/l a průměrná hladina HDL-C se zvýšila z 1,0 na 1,04 mmol/l. Naproti tomu přidání placeba bylo spojeno s průměrným snížením hladiny LDL-C z 2,51 na 1,96 mmol/l, TG z 1,74 na 1,39 mmol/l a se zvýšením průměrné hladiny HDL-C z 1,0 na 1,04 mmol/l.
Fenofibrát významně snížil celkovou mortalitu ve skupině s hyperlipidémií diagnostikovanou v nižším věku (poměr rizik [HR] 0,57; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,41–0,79; p < 0,001), ale nikoli ve skupině s hyperlipidémií diagnostikovanou ve věku > 60 let (HR 1,12; 95% CI 0,81–1,55; p = 0,486).
Podobně fenofibrát významně snížil riziko MACE jen ve skupině s hyperlipidémií diagnostikovanou do 60. roku věku (HR 0,69; 95% CI 0,55–0,88; p = 0,003), zatímco u diabetiků s hyperlipidémií diagnostikovanou ve věku > 60 let vykázal pouze trend k poklesu tohoto rizika v porovnání s placebem (HR 0,86; 95% CI 0,64–1,16; p = 0,332). Snížení rizika MACE u pacientů s časným rozvojem hyperlipidémie bylo dáno především poklesem KV mortality (HR 0,47; 95% CI 0,30–0,74; p = 0,001), bez významného snížení rizika nefatálních IM nebo CMP.
Tyto výsledky ukazují, že fenofibrát přidaný k simvastatinu může pomoci snížit riziko KV příhod i celkovou mortalitu u pacientů s DM2 zejména s časným rozvojem hyperlipidémie, tj. do 60 let věku.
(zza)
Zdroj: Liu H., Wang K., Ren Y. et al. Association of fenofibrate therapy with cardiovascular events and mortality in diabetes patients with early-diagnosed hyperlipidemia. Lipids Health Dis 2026 Feb 1; 25 (1): 71, doi: 10.1186/s12944-026-02877-7.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
