Rakovina plic zůstává nadále celosvětově jednou z nejčastějších příčin úmrtí na nádorové onemocnění. Přibližné 5leté přežití postižené populace je 15 %.
Rakovina plic zůstává nadále celosvětově jednou z nejčastějších příčin úmrtí na nádorové onemocnění. Přibližné 5leté přežití postižené populace je 15 %. Jednoznačně stanoveným primárním rizikovým faktorem rozvoje onemocnění je kouření, nicméně i nadále probíhá řada studií zabývajících se dalšími rizikovými faktory, které hrají roli zejména u nekuřáků. Jedním z možných faktorů může být předchozí onemocnění plic, jako například chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN, zahrnující emfyzém a chronickou bronchitidu), pneumonie či tuberkulóza. Všechna tato onemocnění vedou k zánětlivému postižení plicní tkáně.
Nedávno byla v časopise American Journal of Epidemiology publikována analýza studií, které se tímto problémem zaobíraly. 17 studií vedených pod dohledem International Lung Cancer Consortium zahrnovalo dohromady 24 607 případů rakoviny plic a 81 829 kontrol. Studie byly zejména evropské a severoamerické a byly provedeny v letech 1984–2011. S využitím statistických metod (model logistické regrese či Coxův model proporcionálních rizik) se autoři zaměřili na různé proměnné (věk, pohlaví, kouření, histologie), ke kterým analýzy vztahovali.
Dle těchto analýz se ukázalo, že u pacientů s anamnézou emfyzému je 2,44krát zvýšené riziko rozvoje plicního nádoru. Relativní riziko nádorového onemocnění pro pacienty s chronickou bronchitidou bylo 1,47, s tuberkulózou 1,48 a s pneumonií 1,57. Emfyzém, pneumonie a tuberkulóza představovaly pro nekuřáky zvýšené riziko rozvoje karcinomu.
Zdá se tedy, že zánět zvyšuje riziko rozvoje nádoru, a to patogeneticky jako promotor skrze navyšování genetických mutací, antiapoptotické signalizace a angiogeneze. Tento typ studií je důležitý zejména proto, že pomáhá ve specifikaci rizikové populace, pro kterou budou nezbytné screeningové programy.
(eza)
Zdroj: Brenner D. R. et al. Previous Lung Diseases and Lung Cancer Risk: A Pooled Analysis from the International Lung Cancer Consortium. Am J Epidemiol 2012; 176 (7): 573–585
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
