Pozorovatelné ukazatele ADHD v ordinaci

Vstup do ordinace a organizace péče

Docházka a časování

Běžným nálezem jsou opakované pozdní příchody napříč návštěvami. U části pacientů se naopak objevuje nápadně časný příchod, který může představovat kompenzační strategii chronické nedochvilnosti. Časté je přeobjednávání či rušení termínů na poslední chvíli, případně příchod v jiný den nebo čas, než bylo původně domluveno (1).

Věci a dokumenty

Pacient nezřídka přichází s dezorganizovaným batohem či taškou: volné papíry, nechronologicky založené zprávy, pomačkané žádanky, více verzí téhož dokumentu a další nesourodé předměty. Během rozhovoru chaoticky dohledává potřebné věci (mobil, peněženku, klíče, seznam léků). Opakovaně zapomíná důležité položky (např. léky, zprávy, kartičku s termínem) nebo přináší neúplné podklady (např. pouze první stránku či dokument bez podpisu). Navzdory jasným a včasným instrukcím často nedodá požadované dotazníky, formuláře ani zprávy či výsledky vyšetření, omlouvá se s opakovaným příslibem, že „příště to určitě donese“ (2).

Styl komunikace a průběh rozhovoru

Neverbální chování a psychomotorika

Pacient často zrakem bezděčně monitoruje okolí, dívá se mimo vyšetřujícího, reaguje i na nevýznamné podněty. Pozornost v rozhovoru udrží jen s obtížemi, proto je nutné otázky opakovaně připomínat nebo přeformulovat; při delším vysvětlování dochází k odklonu pozornosti a pacient si odnáší pouze fragmenty sdělení, což ztěžuje porozumění psychoedukaci i přijetí následných doporučení.

Současně může být nápadný psychomotorický neklid: poposedávání na židli, časté změny polohy, pohupování nohama, posouvání či otáčení židle. Pacient často manipuluje s předměty (např. klíči, propiskou) a opakovaně sahá po telefonu (např. kvůli kontrole zpráv) i bez zjevné potřeby (3).

Verbální projev

Verbální projev bývá málo strukturovaný a rozvláčný, s nadbytkem detailů, v nichž se obtížně orientuje i vyšetřující. Pacient se hůře drží jedné linie rozhovoru, často odbočuje k podružným, diagnosticky méně relevantním tématům; při úzkosti či snaze „říct vše“ se těkavost vyprávění zpravidla zvyšuje.

Časté je přerušování, skákání do řeči, dokončování vět vyšetřujícího nebo reakce ještě před dokončením otázky. Odpověď často formuluje na základě anticipace dotazu, což může vést k nepřesnostem a nedorozuměním. Někdy se objevuje tendence přebírat vedení rozhovoru („jen vám to rychle vysvětlím“) a přesouvat témata podle vlastních asociací.

Tempo a charakter řeči

Řeč může být zrychlená až logoroická, zejména při úzkosti, stresu nebo při vysoce zajímavých tématech. Může to připomínat lehkou hypománii; obvykle však chybí typické afektivní znaky (euforie, expanzivita, výrazně zvýšená sebedůvěra) a spíše dominuje napětí, frustrace či podrážděnost spojené s opakovanou zkušeností selhání. U části pacientů je naopak řeč zpomalená a chudší v souvislosti s komorbidní depresí či vyčerpáním, což může podkladovou ADHD maskovat (4).

Myšlení

Myšlení bývá zabíhavé –⁠ pacient se vrací k dřívějším, aktuálně nevýznamným tématům a nedokončeným příběhům. Časté jsou nedokončené myšlenky, změny tématu uprostřed věty a náhlé přechody k novým asociacím. Na rozdíl od formálních poruch myšlení (např. u psychóz) zůstává sdělení převážně logické a srozumitelné, jen je nepřehledné a časově náročné (4).

Obtíže s formulací podstaty sdělení

I jednoduchý strukturovaný dotaz (např. „Co vás dnes přivádí?“) může vyústit ve zdlouhavé, detailní vyprávění, z něhož je obtížné vytěžit podstatné. Jindy je naopak patrná snížená schopnost stručně a výstižně formulovat hlavní potíže („nevím, kde začít“, „je toho moc“).

Odpovědi bývají vágní či chaoticky uspořádané a pacient hůře vytváří časovou osu –⁠ místo souvislého popisu nabízí mozaiku epizod a fragmentů bez jasných vazeb. Vyšetřující pak musí rozhovor aktivně strukturovat (krátké konkrétní otázky, průběžné shrnování, poznámky).

Dotyčný často selhává i v úkolech vyžadujících udržení více kroků v pracovní paměti: vynechá část, zamění pořadí nebo nedokončí další body („začal jsem u pondělí a pak už nevím“).

Závěr

Výše uvedené projevy mají zásadní klinický význam. Odrážejí funkční dopad ADHD na schopnost plánovat, organizovat a integrovat informace v reálném čase; často přitom vypovídají o každodenním fungování pacienta přesněji než jeho retrospektivní popis.

Je potřeba zdůraznit, že žádný z uvedených projevů není pro ADHD patognomický. Jde o soubor pozorovatelných ukazatelů, které získávají diagnostickou váhu teprve v kontextu vývojové anamnézy, subjektivní zkušenosti pacienta a přítomnosti funkčního postižení v každodenním životě.

  

MUDr. Michal Vodička
psychiatrická ambulance pro dospělé, České Budějovice

  

Literatura:
1. McQueenie R., Ellis D. A., Williamson A., Wilson P. Attention-deficit/hyperactivity disorder and serial missed appointments in general practice. Giles EL, editor. PLoS Ment Health 2024; 1: e0000045, doi: 10.1371/journal.pmen.0000045.
2. Fuermaier A. B. M., Tucha L., Koerts J. et al. Complex prospective memory in adults with attention deficit hyperactivity disorder. PLoS One 2013; 8: e58338, doi: 10.1371/journal.pone.0058338.
3. Kooij J. J. S., Bijlenga D., Salerno L. et al. Updated European Consensus Statement on diagnosis and treatment of adult ADHD. Eur Psychiatry 2019; 56 : 14–34, doi: 10.1016/j.eurpsy.2018.11.001.
4. Comparelli A., Polidori L., Sarli G. et al. Differentiation and comorbidity of bipolar disorder and attention deficit and hyperactivity disorder in children, adolescents, and adults: a clinical and nosological perspective. Front Psychiatry 2022; 13 : 949375, doi: 10.3389/fpsyt.2022.949375.