O tom, že zvýšená hladina cukru v našem těle poškozuje mnoho tkání a orgánů – ledviny, nervy, cévy a tak dále – jistě neslyšíte poprvé. Co ale může mít diabetes společného s kůží? Odpověď je možná trochu komplikovaná, ale přesto logická. Naše tělo funguje jako složitý propojený stroj, ve kterém bychom velmi těžko hledali dva orgánové systémy, které spolu ani trochu nesouvisí. Podívejme se na pár vybraných cest, kterými cukrovka zasahuje pokožku, největší orgán a životně důležitou bariéru chránící nás před okolním prostředím:
- ateroskleróza – postižení stěny cév, může vést ke zhoršení přítoku krve do kůže, která pak trpí nedostatkem kyslíku a živin;
- periferní neuropatie – zasažení nervů, důsledkem je zhoršení citlivosti a tím pádem častější vznik kožních poranění;
- zhoršené hojení – ranky se kvůli špatnému prokrvení složitěji scelují;
- vznik infekcí – poraněná a nedostatečně prokrvená kůže je ideálním místem pro infikaci.
Pozor, kam šlapete!
Kvůli návaznosti těchto mechanismů diabetikovi hrozí, že se z jeho puchýře či drobného škrábnutí vyvine závažné infikované poranění, které může v těžkých případech skončit i amputací. Protože nejčastěji postiženou částí těla je dolní končetina, nazýváme tuto komplikaci „syndrom diabetické nohy“. Abychom se mu vyhnuli, musíme:
- předcházet drobným poraněním, hlavně volbou vhodné obuvi, ponožek, kalhot a vyhýbáním se rizikovým aktivitám (pedikúra);
- nohy udržovat v čistotě, kontrolovat je, každý kožní defekt pečlivě ošetřovat;
- u nehojících se poranění neotálet a navštívit lékaře;
- mít pod kontrolou cukrovku – dodržovat dietu a užívat léky.
Infekce malé i větší
Špatné prokrvení znamená, že v kůži přestávají správně fungovat imunitní mechanismy. Mikroorganismům se tedy na pokožce diabetiků daří, a to i v případě, že je neporušená. Setkat se lze se širokým spektrem infekčních činitelů:
- Bakterie, zejména stafylokoky, mohou být zodpovědné za ječná zrna na očích víčkách, za zanícené vlasové folikuly (furunkly, karbunkly) nebo za infekce nehtového lůžka. Řešením je někdy lehký chirurgický zákrok, jindy léčba antibiotiky.
- Houby neboli plísně a kvasinky bují zejména v tříslech, mezi prsty, v podpaží či pod prsy – zkrátka tam, kde máme kůži často vlhkou a zapařenou. Rudé či bělavé svědící oblasti v těchto místech ukazují na potřebu důkladné hygieny a zakoupení protiplísňových prostředků. Častá je i infekce nehtů (onychomykóza) či ústních koutků (angulární cheilitis).
Vzácnosti, které je dobré znát
Kromě syndromu diabetické nohy a všech možných infekcí existuje i řada ojedinělých a méně známých chorob, které mají jistou souvislost s diabetem. Pojďme si stručně přiblížit některé z nich:
- Diabetická dermopatie. Tento důsledek změn na cévách se obvykle projeví jako lesklé, šupinaté, oválné kožní okrsky v oblasti holeně. Kromě estetického efektu obvykle nepůsobí obtíže a není třeba je léčit. Diabetická dermopatie je ale prvním ukazatelem hrozících závažnějších komplikací diabetu.
- Necrobiosis lipoidica. Špatné cévní zásobení způsobí zánětlivé změny v podkožním vazivu a tuku, v jejichž důsledku se ohraničené oblasti kůže hlavně na bércích stanou tenkými, zarudlými či nachovými, svědícími a náchylnými k poranění. Jde o výsledek dlouhodobě špatně kompenzované cukrovky.
- Acanthosis nigricans. Jde o tmavé, ztluštělé okrsky kůže, vyskytující se hlavně na zadní straně krku či v kožních záhybech. Někdy jsou vystouplé a mají sametový vzhled. Obvykle se objevují u obézních jedinců, a to ještě před vznikem diabetu – jsou jednou ze známek inzulinové rezistence. Pomoci může snížení hmotnosti.
- Diabetické puchýře. Vídáme je převážně na hřbetech prstů rukou či nohou. Vzhledem připomínají spíše drobné popáleniny. Po čase samovolně zmizí, je však nutné je chránit před vniknutím infekce.
- Digitální skleróza. Ztluštění a „stažení“ kůže na prstech rukou a nohou, které je rovněž důsledkem špatného prokrvení. Může být spojeno i se ztuhnutím kloubů. Ulevuje zvláčňující krém, jedinou léčbou však je opět důsledná kontrola glykémie.
(luko)
Zdroje:
www.everydayhealth.com
www.webmd.com
