S trochou nadsázky se dá říci, že „amatérskou“ formu psychoterapie zastávají rodiče dítěte. Četné vědecké výzkumy totiž dokázaly, že potomci, již jsou kvůli nočnímu pomočování rodinnými příslušníky trestáni, mají mnohem nižší sebevědomí a trpí většími úzkostmi než děti z rodin, které řeší problém s nadhledem a spíše povzbuzují než trestají. Rodiče tedy hrají důležitou roli v psychické pohodě dítěte. Daleko účinnější je přiměřeně chválit za suché noci a pomáhá též pozitivní motivace. Vhodné je zaznamenávat úspěchy do kalendáře – za každý suchý den můžete potomka odměnit nálepkou nebo malým dárkem. Pokud dítě dosáhne delší doby bez nočního pomočení, lze zvážit větší odměnu. Motivační terapie vede podle výzkumů k úspěšnému „suchému“ období v délce 14 dnů až u 25 % dětí. U naprosté většiny z nich navíc snižuje frekvenci nočního pomočování až o celých 80 %!
Někdy je však, navzdory všem snahám, nutné navštívit ordinaci lékaře. V léčbě nočního pomočování se z oboru psychoterapie uplatňuje především hypnóza nebo různé relaxační techniky. V zásadě se dá říci, že primární noční enuréza v drtivé většině případů nevyžaduje psychoterapii. Ta nalézá své uplatnění především u sekundární noční enurézy, jejíž podstatou často bývá stresující událost v životě dítěte. Cílem psychoterapie je v tomto případě nalezení a řešení situace, která se stala spouštěčem nočního pomočování.
Hypnoterapie je neinvazivní metoda bez známých nežádoucích účinků. Změněného stavu vědomí se kromě psychiatrických poruch využívá i v terapii nočního pomočování.
Jak už ale bylo zmíněno, nejdůležitější úlohu hrají rodiče dítěte. Rodinní příslušníci by se měli chovat klidně, chválit dítě za každý úspěch a podporovat jej za vše pozitivní.
(holi)
Zdroje:
http://sleepdisorders.about.com
www.minddisorders.com
