Prezentované review shrnuje dostupné poznatky o použití nivolumabu − inhibitoru kontrolního bodu (checkpointu) imunitní reakce PD-1 − v terapii metastatického urotelového karcinomu.
Nejčastějším typem urotelového karcinomu je nádor močového měchýře. Ve většině případů jej lze chirurgicky odstranit, ale míra rekurence je poměrně vysoká (až u 40 % pacientů po radikální cystektomii se rozvine metastatické onemocnění). Bez léčby se v takovém případě medián přežití pohybuje jen mezi 3 a 6 měsíci.
Metastatický karcinom močového měchýře je obvykle chemosenzitivní a standardní léčbou je chemoterapie založená na cisplatině. Kombinovaná léčba je účinnější než monoterapie a prodlužuje medián přežití pacientů přibližně na 1 rok. Po selhání 1. linie léčby má onemocnění špatnou prognózu.
Nádorová imunoterapie je důležitou terapeutickou alternativou, neboť nádorové buňky využívají řadu mechanismů, pomocí nichž jsou schopny uniknout imunitní kontrole. Imunoterapie cílí na tzv. kontrolní body (checkpoints), což jsou inhibiční signální dráhy imunitního systému, které modulují fyziologické imunitní reakce ve tkáních.
Nivolumab je humánní monoklonální protilátka, která se váže na receptor programované smrti (PD-1) a blokuje interakci s jeho ligandy (PD-L1 a 2) exprimovanými mimo jiné i v mikroprostředí nádoru. Navázání PD-1 k PD-L vede k inhibici proliferace T buněk a blokádě sekrece cytokinů. Nivolumab tedy zabráněním vazby receptoru na ligandy zesiluje imunitní odpověď T lymfocytů, včetně protinádorové odpovědi.
V pilotní otevřené nerandomizované studii fáze I/II bylo nivolumabem léčeno 78 pacientů s urotelovým karcinomem. Celková odpověď na léčbu (ORR) dosáhla 24 % a celková doba přežití (OS) činila 9,7 měsíce.
Otevřená nerandomizovaná studie CheckMate 275 hodnotila nivolumab u 265 pacientů s metastatickým urotelovým karcinomem, u nichž selhala chemoterapie v 1. linii léčby. Odpovědi na nivolumab bylo dosaženo v 16,1 % případů u pacientů s žádnou nebo nízkou expresí PD-L1 a u 28,4 % pacientů s relevantní expresí PD-L1 (> 5 %). V této studii činil medián doby bez progrese onemocnění (PFS) 2,0 měsíce a medián OS 8,7 měsíce.
V současné době probíhá randomizovaná dvojitě zaslepená studie fáze III, která porovnává nivolumab s placebem u pacientů s invazivním urotelovým karcinomem po radikální chirurgické resekci.
Hlášené nežádoucí příhody spojené s podáním nivolumabu jsou zvladatelné a konzistentní napříč klinickými studiemi. Nejčastější vedlejší účinky zahrnují únavu, nevolnost, pruritus, průjem a ztrátu chuti k jídlu. Byly pozorovány nežádoucí příhody spojené s imunitním systémem, u nichž je zvláště důležitá včasná diagnostika a léčba. Ve většině případů postačí odložení dávky, u závažnějších projevů autoimunitních reakcí se pak doporučuje přechodná léčba kortikosteroidy nebo jinými imunosupresivy.
Nivolumab je slibnou možností v léčbě urotelového karcinomu. Pacienti, u nichž není možné podávat cisplatinu, by mohli profitovat z imunoterapie již v 1. linii léčby. Pro objasnění, kteří pacienti budou dobře odpovídat na léčbu inhibitory kontrolních bodů, je však třeba dalších studií, neboť úroveň exprese PD-1/PD-L1 není sama o sobě dostatečným markerem.
(este)
Zdroje:
