Mutace v genu PCSK9 jsou zodpovědné za rozvoj autosomálně dominantní formy familiární hypercholesterolémie (ADH). Ačkoliv se jedná o velmi vzácné mutace, jejich objev umožnil identifikaci dalšího genu, jenž hraje klíčovou roli v regulaci metabolismu cholesterolu.
Autosomálně dominantní forma familiární hypercholesterolémie (ADH) je charakterizována zvýšením hladiny malých denzních částic LDL-cholesterolu v krvi. Tradičně je spojována s mutacemi v genech LDLR a APOB. Výzkum publikovaný v roce 2003 ozřejmil třetí gen hrající úlohu v rozvoji ADH, a to PCSK9. Poprvé byl identifikován ve Francii u rodin s výskytem hypercholesterolémie, od této doby byl široce studován a nyní představuje jeden z nejzajímavějších cílů v terapii hypercholesterolémie.
Pod označením PCSK9 se skrývá enzym proprotein konvertáza subtilisin/kexin 9, který je exprimován zejména v játrech, střevě, ledvinách a nervové tkáni. Enzym se účastní intracelulární a extracelulární regulace exprese receptoru LDL. PCSK9 hraje zcela jednoznačnou úlohu v regulaci metabolismu cholesterolu, jeho předpokládanou hlavní funkcí je degradace receptoru LDL v hepatocytech. Zásadní význam pro snížení koncentrace LDL-cholesterolu při léčbě inhibitoryPCSK9 představuje internalizace receptoru v endocytárních vezikulech pomocí sekrečního PCSK9, který se na povrchu buněk váže prostřednictvím vazebné domény LDL-receptoru.
V rozsáhlé studii, která zahrnovala více než 3000 účastníků, bylo popsáno, že plazmatická koncentrace PCSK9 pozitivně koreluje s obsahem LDL-cholesterolu a triglyceridů v plazmě. Nedávné studie navíc prokázaly, že nalačno je více než 30 % PCSK9 v plazmě normolipidemických jedinců vázáno na částice LDL prostřednictvím protein-proteinové interakce s apo B100. Výzkumníci předpokládají, že se funkce PCSK9 utvářela v prostředí s nízkým nutričním příjmem a nepředvídatelnými epizodami hladovění. V případě nepříznivých okolností by bylo úlohou PCSK9zajistit dostatečnou dodávku mastných kyselin do periferních tkání omezením příjmu lipoproteinů v játrech. PCSK9 má také vztah k přirozené imunitě, protože plazmatické lipoproteiny zajišťují sekvestraci a clearance mikrobiálních lipidů.
U jedinců s familiární hypercholesterolémií byla prokázána zvýšená sekrece PCSK9. Zvýšením hladiny PCSK9 v plazmě dochází k narušení přirozeného regulačního mechanismu lipolýzy, respektive transportu lipidů včetně lipoproteinů obsahujících apo B100. Vztah PCSK9 k metabolismu lipidů přitom vykazuje velmi komplexní a složitou síť interakcí a metabolických drah. Důležitou roli PCSK9 v metabolismu lipidů však potvrzují výsledky terapie hypercholesterolémie inhibitory PCSK9. Terapie má podle výzkumníků nejspíše dvojitý přínos. Inhibitory PCSK9 brání degradaci LDL-receptorů navozené účinkem PCSK9 a současně snižují sekreci PCSK9 z jater vlivem zvýšeného vychytávání LDL-cholesterolu. Studie publikovaná v roce 2012 navíc prokázala, že při konzumaci středomořské stravy spojené se snížením hladiny LDL-cholesterolu v plazmě dochází k následnému snížení plazmatické koncentrace PCSK9 o 12 %.
V současné době je známo přes 70 variant mutací v genu PCSK9. Mutace se záměnou nukleotidu, které vedou k zisku nové funkce PCSK9, jsou asociovány s rozvojem ADH. Naopak mutace vedoucí ke ztrátě funkce produktu genu PCSK9 jsou spojeny s hypocholesterolémií a sníženým výskytem kardiovaskulárních chorob. V současné době jsou stále objevovány nové typy mutací, jež vedou k rozvoji familiární hypercholesterolémie. Příkladem může být studie z roku 2012, která za účelem identifikace a charakterizace nových mutací v genu PCSK9 sekvenovala vzorky 75 pacientů z nemocnice Hôpital de la Salpêtrière v Paříži. Jednalo se o pacienty s ADH bez mutací v genech LDLR a APOB. Byla provedena funkční analýza v buněčné kultuře a dále byl stanoven vliv nových mutací PCSK9 na kvalitativní a kvantitativní vlastnosti lipoproteinových částic.
Ve zkoumaném vzorku pacientů byly identifikovány celkem 4 mutace, z nichž dvě byly dosud neobjevené. Jednalo se o substituce p.Leu108Arg a p.Asp35Tyr. V případě substituce p.Leu108Arg se jednalo o 53letého probanda původem z Mauricia. U tohoto muže byla poprvé diagnostikována hypercholesterolémie ve 41 letech (celkový cholesterol 9,44 mmol/l, LDL-cholesterol 7,83 mmol/l). V nedávné době mu navíc byl diagnostikován diabetes mellitus 2. typu. Stejná mutace s podobným klinickým obrazem byla diagnostikována i u jeho syna, bratra, sestry a syna jeho sestry. Substituce p.Asp35Tyr byla prokázána u 62letého probanda (celkový cholesterol 8,14 mmol/l, LDL-cholesterol 6,05 mmol/l). Pozitivní průkaz mutace byl stanoven u jednoho ze dvou synů.
Studie dánských vědců naopak ozřejmila, že alela PCSK9 46L byla spojena se snížením hladiny LDL-cholesterolu v krvi u jedinců ve věku mezi 20 a 80 lety. Tento genotyp navíc prokazatelně přispěl ke snížení rizika kardiovaskulárních chorob ve větším měřítku než samotné snížení hladiny LDL-cholesterolu v krvi.
Mutace v genu PCSK9 jsou zodpovědné za rozvoj autosomálně dominantní formy familiární hypercholesterolémie. Ačkoliv se jedná o velmi vzácné mutace, jejich objev umožnil identifikaci dalšího genu, jenž hraje klíčovou roli v regulaci metabolismu cholesterolu. Objev nových mutací v genu PCSK9 pomáhá lépe pochopit vliv tohoto enzymu na metabolismus cholesterolu a umožňuje vývoj nových účinných léků v terapii hypercholesterolémie. Farmakologická inhibice proteinu PCSK9představuje nadějnou terapeutickou možnost u metabolických abnormalit.
(holi)
Zdroje:
1. Benn M. et al. PCSK9 R46L, low-density lipoprotein cholesterol levels, and risk of ischemic heart disease: 3 independent studies and meta-analyses. J Am Coll Cardiol 2010 Jun 22; 55 (25): 2833–2842; doi: 10.1016/j.jacc.2010.02.044.
2. Abifadel M., Guerin M. et al. Identification and characterization of new gain-of-function mutations in the PCSK9 gene responsible for autosomal dominant hypercholesterolemia. Atherosclerosis 2012 Aug; 223( 2): 394–400; doi: 10.1016/j.atherosclerosis.2012.04.006.
3. Bláha V. Regulace vnitrobuněčného metabolismu LDL-cholesterolu: význam inhibice PCSK9.Farmakoterapia 2014; 4 (supplementum 1): 12–16.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.