Jako dentinovou hypersenzitivitu (DH) označujeme krátkou ostrou bolest, která se objevuje po expozici dentinu termálním, taktilním, osmotickým či chemickým stimulům a nemůže být přiřazena k žádnému jinému dentálnímu defektu či patologii. DH má negativní vliv na kvalitu života pacientů, kteří mohou být výrazně omezeni v běžných denních aktivitách, jako je mluvení, konzumace potravin, pití nebo dentální hygiena.
Prevalence DH se v literatuře značně liší – uvádějí se hodnoty v rozsahu od 1 do 92 %. Heterogenita dat je dána rozdíly ve zkoumaných populacích a technice náboru účastníků studie i rozdílnými diagnostickými kritérii. Cílem níže prezentované práce proto bylo systematické zhodnocení průřezových studií, aby bylo možno odhadnout prevalenci DH v různých populacích a prozkoumat faktory, jež prevalenci ovlivňují.
Do analýzy bylo na základě hodnocení kvality zahrnuto 65 prací reportujících data ze 77 studií. V rámci metaanalýzy byly použity metaregresní modely k vysvětlení variací míry prevalence. Cílem bylo shromáždit data z různých zemí a populací, aby bylo možné přesněji odhadnout prevalenci DH.
Výsledky ukázaly odhad prevalence DH 11,5 % (model s fixním efektem) a 33,5 % (model s náhodnými efekty). Prediktivní interval se pohyboval v rozmezí od 4,8 do 62,3 %, což ukazuje na významnou heterogenitu mezi studiemi.
Následně byl zkoumán vliv různých proměnných na prevalenci DH. Na rozdíl od předchozí literatury, self-reporting DH neznamenal významnější nadsazení prevalence tohoto problému ve srovnání s klinickými vyšetřeními. Tuto nekonzistenci však může vysvětlit velká variabilita diagnostických metod, což naznačuje potřebu lepšího vykazování způsobů měření a hodnocení v budoucích studiích.
Bylo identifikováno několik modifikátorů efektu. Pacienti ze specializované praxe měli vyšší prevalenci DH, což naznačuje, že specifické klinické stavy, jako jsou gingivální recesy, nekariézní cervikální léze nebo opotřebení zubů, mohou přispívat k výskytu tohoto problému. Studie zaměřené na mladé dospělé také uvádějí vyšší prevalenci DH, pravděpodobně kvůli jejich zvykům a faktorům životního stylu. Studie prováděné mimo specializovaná centra vykazovaly nižší prevalenci DH, pravděpodobně ovlivněnou sociokulturními, životními a stravovacími rozdíly.
Vysoké riziko zkreslení v zahrnutých studiích může mít za následek širokou škálu odhadů prevalence. Doporučuje se proto zlepšit reportování a dodržování pokynů pro výzkum a jeho závěry, jako je prohlášení STROBE (Strengthening the Reporting of Observational Studies in Epidemiology). Budoucí výzkum by vedle hlášení přesné prevalence měl vzít v úvahu vývoj a závažnost DH v průběhu času.
Odhadovaná prevalence DH činí přibližně 11,5 %, ovšem průměrná prevalence ve všech analyzovaných studiích dosahuje 33,5 %. Vysoká heterogenita naznačuje široký rozsah možné míry tohoto problému, od 4,8 do 62,3 %, což naznačuje potřebu dalšího výzkumu pro získání přesnějších odhadů.
Celkově tato práce slouží jako upozornění pro stomatologické profesionály na rostoucí prevalenci DH. Pochopit rozšíření a závažnost tohoto problému může pomoci při plánování zdrojů pro jeho prevenci a management. Dále je zdůrazněna potřeba zlepšit kvalitu studií v této oblasti a reportování jejich výsledků.
(norg)
zdroj: Favaro Zeola L., Soares P. V., Cunha-Cruz J. Prevalence of dentin hypersensitivity: systematic review and meta-analysis. J Dent 2019; 81: 1−6, doi: 10.1016/j.jdent.2018.12.015.
