Arabské slovo mághrib znamená západ, přesněji doslova místo, kde zapadá slunce. Staří arabští spisovatelé jím označovali západní oblast severní Afriky, jako protiklad k mashriq – východní oblasti. Toto území, vymezené přibližně Středozemním mořem na severu a pohořím Atlas nebo Saharou na jihu, patřilo v historii barbarům, Arabům, byzantské říši, Osmanům či Francii. Dnes do něj řadíme Maroko, Alžírsko, Tunisko a Lybii, podle některých i Mauritánii. Nejtypičtější zemí Maghrebu je ovšem ta nejzápadnější z nich, tedy Maroko. Můžeme se tak občas setkat i s tím, že termín Maghreb označuje pouze Maroko. Pro celou skupinu zemí se v takovém případě používá termín Velký Maghreb.
Ač slovo Maghreb pochází z arabštiny, jeho původními obyvateli rozhodně nejsou Arabové. Domorodí Berbeři, kteří na severu Afriky žijí i dnes, mluvili jazykem odvozeným od starověké egyptštiny. Sami sebe označují Amazighové, jméno Berbeři jsme jim dali my, Evropané, zkomolením slova barbar.
Jednalo se o celou skupinu národů, kteří v prvním tisíciletí př. n. l. začali v dnešním Maghrebu vytvářet svá království. Díky výhodné pozici na mapě odolávaly berberské národy invazím až do 7. století našeho letopočtu, kdy si jejich území podmanili ze západu přicházející Arabové. Ti s sebou přinesli islám a arabštinu a od té doby řadíme země Maghrebu mezi arabské státy. Přesto si však roztroušené komunity Berberů zachovaly svoji kulturu až do dnešních dní. V Alžírsku jich nyní žije zhruba 9 milionů a v Maroku 14 milionů, celá jedna šestina obyvatel Maghrebu stále mluví jejich starým jazykem. Mezi berberské národy řadíme i známé Tuaregy, pouštní národ obývající Saharu na jihu Alžírska a Libye.
Pokud chcete v Maghrebu spatřit něco ze staré berberské kultury, nebudete to mít úplně jednoduché. Berbeři totiž žijí – a v podstatě vždy žili – nomádským způsobem života v malých komunitách, z nichž každá má své specifické zvyky. Více než tisíc let arabské nadvlády je navíc značně ovlivnilo. Něco jako organizovaná berberská kultura tak v podstatě neexistuje. Vyhledávaným a jedinečným zážitkem je však například berberský zásnubní festival Moussem. Ten se koná každý rok v polovině září v marockém městečku Imilchil, schovaném vysoko v pohoří Atlas. Během tohoto třídenního svátku se mladí muži a dívky z různých berberských kmenů oblečou do svého nejlepšího tradičního kostýmu a na ulicích si vybírají svého budoucího partnera, kterého pak představují rodičům a vyjednávají s ním podmínky svatby. Rozhodně se nejedná o turistickou atrakci – pro kmeny roztroušené po úpatích Atlasu je takováto společenská událost skutečně nutností a každý rok se tu úspěšně seznámí okolo 40 párů.
(luko)
Zdroje:
www.britannica.com
www.britannica.com
www.findtripinfo.com
www.completemorocco.com
