Bolest v krku patří mezi nejčastější důvody návštěvy praktického lékaře a souvisí s postižením nosohltanu, hltanu a hrtanu. Vyšší incidence přichází na podzim, v zimě a na jaře, kdy teplotní výkyvy a také celkové oslabení organismu nahrávají rozvoji respiračních infekcí. Až 70–80 % akutních onemocnění horních dýchacích a polykacích cest má virový původ (na jaře a v létě ještě častěji) a bývá zvládnuto symptomaticky, samoléčbou, bez návštěvy ordinace.1 Přibližně třetina případů je bakteriální, s těžším průběhem a vyšším rizikem komplikací.
Klinicky virové infekce často postihují více etáží či sliznic s nepříjemnými projevy, jako jsou rýma, kašel, dysfonie, konjunktivitida, zatímco bakteriální původci vedou spíše k lokalizovanému zánětu s typickou spádovou, obvykle submandibulární lymfadenopatií. Nejvýznamnějším bakteriálním původcem zůstává Streptococcus pyogenes, zejména u předškolních a školních dětí.1, 2
Léčba virových infekcí je především symptomatická, antibiotická léčba je zde neúčinná, navíc přispívá ke zvýšení rizika vzniku rezistentních kmenů bakterií. Nepřiměřené nasazování antibiotik při faryngitidě urychluje nárůst antimikrobiální rezistence a narušuje lidskou mikrobiotu, zejména střevní, což se promítá do poruch imunity a vyššího rizika vzniku některých chronických onemocnění.3 Perspektivní alternativou jsou lokální antiseptické postupy.
Oktenidin-dihydrochlorid je kation-aktivní sloučenina, která je díky dvěma kation-aktivním centrům nositelem význačných povrchově aktivních vlastností. Molekula narušuje vazbou na buněčnou stěnu a membránové struktury mikroorganismů jejich integritu a funkce.4
Obr. 1 Chemická struktura oktenidin-dihydrochloridu3
Studie polských autorů3 se zabývala možností náhrady systémového podávání antibiotik při faryngitidách lokální terapií pastilkami s antiseptickou účinnou látkou oktenidinem. Autoři in vitro testovali antimikrobiální a antibiofilmovou aktivitu těchto pastilek vůči 106 kmenům patogenů i komenzálů z dutiny ústní, hltanu a tlustého střeva. Minimální biocidní koncentrace (MBC) a minimální koncentrace pro eradikaci biofilmu (MBEC) byly stanoveny za fyziologicky relevantních expozičních časů: 23 minut pro orální kontakt a 24 hodin pro střevní průchod. Počítačové modelování farmakokinetických vlastností − absorpce, distribuce, metabolismu a vylučování (ADME) − potvrdilo, že oktenidin se nevstřebává přes gastrointestinální mukózu ani hematoencefalickou bariéru.
Při koncentracích dosažitelných ve slinách a střevním lumen oktenidin in vitro účinně eradikoval všechny testované orofaryngeální patogeny, zatímco střevní komenzály zůstaly neovlivněny. Odhadovaná maximální koncentrace oktenidinu dosažitelná v příslušné anatomické oblasti byla 260 mg/l pro ústní dutinu a 0,06 mg/l pro tlusté střevo (modrá čára na obr. 2), přičemž dopad na orální komenzály se podobal běžné mechanické hygieně při čištění zubů.
Obr. 2 Minimální biocidní koncentrace (MBC) proti testovaným mikroorganismům:
A) Hodnoty MBC stanovené pro patogeny a komenzály dutiny ústní a krku; červené šipky zvýrazňují kmeny, u kterých nejvyšší MBC (4 mg/l) zůstává 65× nižší než lokálně dosažitelná koncentrace oktenidinu.
B) Hodnoty MBC stanovené pro kmeny reprezentativní pro střevní mikrobiotu; červené šipky ilustrují, že koncentrace potřebné k vyvolání biocidního účinku vůči střevním komenzálům překračují odhadovanou expozici in situ 4−32×.3
Zároveň byl oktenididin-dihydrochlorid za expozičních podmínek vysoce účinný při eradikaci biofilmů vytvořených patogeny kolonizujícími ústní dutinu a hrdlo, přičemž hodnoty MBEC zůstaly pod lokální koncentrací 260 mg/l. Biofilmy tvořené komenzálními kmeny izolovanými ze střevní mikrobioty vykazovaly hodnoty MBEC, které byly významně vyšší než odhadovaná koncentrace v tlustém střevě 0,05 mg/l.
Celkově byly hodnoty MBC/MBEC oktenidinu měřené pro střevní mikrobiotu významně vyšší ve srovnání s analogickými hodnotami naměřenými pro mikroorganismy v ústní dutině (M-W test; p < 0,05).
Výsledky studie podporují použití pastilek obsahujících oktenidin jako bezpečnou a účinnou modalitu lokální terapie faryngeálních infekcí a bolestí v krku, a to bez obav z nežádoucího dopadu na střevní mikrobiotu.
(lexi)
Zdroje:
1. Bruthansová P., Plzák J., Jablonický P. Jak na bolesti v krku v jarních a letních měsících. Medicína pro praxi 2013; 10 (6–7): 226–230.
2. Žemličková H., Nyč O., Prokeš M. a kol. Akutní faryngitida, tonzilitida. Nová klinická doporučení pro antibiotickou terapii v ambulantní praxi. Státní zdravotní ústav, 2025. Dostupné na: www.antibiotickarezistence.cz/clanky_odbornici/akutni-faryngitida-tonzilitida
3. Junka A., Brozyna M., Krzyzek P. et al. Octenidine lozenges intended for oral administration display in vitro activity against oropharyngeal pathogens and safety toward intestinal microbiota. Int J Mol Sci 2025; 26 (20): 10045, doi: 10.3390/ijms262010045.
4. SPC Octenidine Klosterfrau. Dostupné na: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/detail-reg/0248380
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
