Bolest v krku patří mezi nejčastější důvody návštěvy praktického lékaře a souvisí s postižením nosohltanu, hltanu a hrtanu. Vyšší incidence přichází na podzim, v zimě a na jaře, kdy teplotní výkyvy a také celkové oslabení organismu nahrávají rozvoji respiračních infekcí. Až 70–80 % akutních onemocnění horních dýchacích a polykacích cest má virový původ (na jaře a v létě ještě častěji) a bývá zvládnuto symptomaticky, samoléčbou, bez návštěvy ordinace.1 Přibližně třetina případů je bakteriální, s těžším průběhem a vyšším rizikem komplikací.
Klinicky virové infekce často postihují více etáží či sliznic s nepříjemnými projevy, jako jsou rýma, kašel, dysfonie, konjunktivitida, zatímco bakteriální původci vedou spíše k lokalizovanému zánětu s typickou spádovou, obvykle submandibulární lymfadenopatií. Nejvýznamnějším bakteriálním původcem zůstává Streptococcus pyogenes, zejména u předškolních a školních dětí.1, 2
Léčba virových infekcí je především symptomatická, antibiotická léčba je zde neúčinná, navíc přispívá ke zvýšení rizika vzniku rezistentních kmenů bakterií. Nepřiměřené nasazování antibiotik při faryngitidě urychluje nárůst antimikrobiální rezistence a narušuje lidskou mikrobiotu, zejména střevní, což se promítá do poruch imunity a vyššího rizika vzniku některých chronických onemocnění.3 Perspektivní alternativou jsou lokální antiseptické postupy.
Oktenidin-dihydrochlorid je kation-aktivní sloučenina, která je díky dvěma kation-aktivním centrům nositelem význačných povrchově aktivních vlastností. Molekula narušuje vazbou na buněčnou stěnu a membránové struktury mikroorganismů jejich integritu a funkce.4
Obr. 1 Chemická struktura oktenidin-dihydrochloridu3
Studie polských autorů3 se zabývala možností náhrady systémového podávání antibiotik při faryngitidách lokální terapií pastilkami s antiseptickou účinnou látkou oktenidinem. Autoři in vitro testovali antimikrobiální a antibiofilmovou aktivitu těchto pastilek vůči 106 kmenům patogenů i komenzálů z dutiny ústní, hltanu a tlustého střeva. Minimální biocidní koncentrace (MBC) a minimální koncentrace pro eradikaci biofilmu (MBEC) byly stanoveny za fyziologicky relevantních expozičních časů: 23 minut pro orální kontakt a 24 hodin pro střevní průchod. Počítačové modelování farmakokinetických vlastností − absorpce, distribuce, metabolismu a vylučování (ADME) − potvrdilo, že oktenidin se nevstřebává přes gastrointestinální mukózu ani hematoencefalickou bariéru.
Při koncentracích dosažitelných ve slinách a střevním lumen oktenidin in vitro účinně eradikoval všechny testované orofaryngeální patogeny, zatímco střevní komenzály zůstaly neovlivněny. Odhadovaná maximální koncentrace oktenidinu dosažitelná v příslušné anatomické oblasti byla 260 mg/l pro ústní dutinu a 0,06 mg/l pro tlusté střevo (modrá čára na obr. 2), přičemž dopad na orální komenzály se podobal běžné mechanické hygieně při čištění zubů.
Obr. 2 Minimální biocidní koncentrace (MBC) proti testovaným mikroorganismům:
A) Hodnoty MBC stanovené pro patogeny a komenzály dutiny ústní a krku; červené šipky zvýrazňují kmeny, u kterých nejvyšší MBC (4 mg/l) zůstává 65× nižší než lokálně dosažitelná koncentrace oktenidinu.
B) Hodnoty MBC stanovené pro kmeny reprezentativní pro střevní mikrobiotu; červené šipky ilustrují, že koncentrace potřebné k vyvolání biocidního účinku vůči střevním komenzálům překračují odhadovanou expozici in situ 4−32×.3
Zároveň byl oktenididin-dihydrochlorid za expozičních podmínek vysoce účinný při eradikaci biofilmů vytvořených patogeny kolonizujícími ústní dutinu a hrdlo, přičemž hodnoty MBEC zůstaly pod lokální koncentrací 260 mg/l. Biofilmy tvořené komenzálními kmeny izolovanými ze střevní mikrobioty vykazovaly hodnoty MBEC, které byly významně vyšší než odhadovaná koncentrace v tlustém střevě 0,05 mg/l.
Celkově byly hodnoty MBC/MBEC oktenidinu měřené pro střevní mikrobiotu významně vyšší ve srovnání s analogickými hodnotami naměřenými pro mikroorganismy v ústní dutině (M-W test; p < 0,05).
Výsledky studie podporují použití pastilek obsahujících oktenidin jako bezpečnou a účinnou modalitu lokální terapie faryngeálních infekcí a bolestí v krku, a to bez obav z nežádoucího dopadu na střevní mikrobiotu.
(lexi)
Zdroje:
1. Bruthansová P., Plzák J., Jablonický P. Jak na bolesti v krku v jarních a letních měsících. Medicína pro praxi 2013; 10 (6–7): 226–230.
2. Žemličková H., Nyč O., Prokeš M. a kol. Akutní faryngitida, tonzilitida. Nová klinická doporučení pro antibiotickou terapii v ambulantní praxi. Státní zdravotní ústav, 2025. Dostupné na: www.antibiotickarezistence.cz/clanky_odbornici/akutni-faryngitida-tonzilitida
3. Junka A., Brozyna M., Krzyzek P. et al. Octenidine lozenges intended for oral administration display in vitro activity against oropharyngeal pathogens and safety toward intestinal microbiota. Int J Mol Sci 2025; 26 (20): 10045, doi: 10.3390/ijms262010045.
4. SPC Octenidine Klosterfrau. Dostupné na: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/detail-reg/0248380
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
