Pohyb a sport je půl zdraví – ovšem existují výjimky. Lidem s nemocným srdcem by každý lékař doporučil se v tropických horkách raději uchýlit do klimatizovaného auta či domácnosti. Nebo alespoň dodržovat opatření, která zajistí, že budete v bezpečí.
Osoby nad 50 let někdy mohou ztrácet pocit žízně, je tedy důležité pít, i pokud necítíte potřebu. Také některé léky, které jsou často předepisovány lidem s vysokým tlakem nebo srdeční chorobou, mohou zhoršit reakci organismu na horko. Příkladem jsou diuretika, preparáty zvyšující močení, které zabraňují otokům a snižují krevní tlak. Svým účinkem mohou ale přebít regulační schopnost ledvin, které tak vylučují moč i ve chvílích, kdy by bylo vhodnější s vodou šetřit. Beta-blokátory, léky upravující srdeční rytmus, mohou zase zabránit zrychlenému tlukotu srdce, který by vás jinak upozornil, že je čas zastavit, vydýchat se a pořádně se napít.
Jistě jste si všimli, že se často zmiňujeme o pití. Právě dehydratace je totiž to, co kardiaky v horku ohrožuje nejvíce. Krev při nedostatku vody houstne, proudí pomaleji a stává se náchylnější ke srážení. Sraženina může vzniknout třeba v žilách nohou a skrz srdce docestovat do plic, může způsobit srdeční infarkt nebo vzniknout přímo v nemocném srdci a dostat se do mozku.
Horko, spolu s vysokou vzdušnou vlhkostí, nás ale ohrožuje i jinak, než „jen“ dehydratací. Když jsme mu vystaveni příliš dlouho, může začít selhávat schopnost těla regulovat svoji teplotu. Úpal, který tak vznikne, je daleko závažnější, než si mnozí lidé myslí. Vyvíjí se postupně – z pouhé vyčerpanosti horkem může vzniknout život ohrožující stav. Signálem, že byste měli ihned zavolat sanitku, je:
Horko by však pro vás nemělo být důvodem, proč celé léto nesportovat. Jakmile to jen trochu půjde, vraťte se k pravidelným procházkám nebo běhání. Řiďte se při tom následujícími tipy:
(luko)
Zdroje:
www.heart.org
www.webmd.com
