Karcinom ledvinových buněk (RCC) je nejčastější formou karcinomu ledvin s celosvětově přibližně 400 tisíci diagnostikovanými ročně, přičemž přibližně jedna třetina je již v době stanovení diagnózy v metastatickém stadiu a přibližně u jedné třetiny léčených pacientů s lokalizovaným onemocněním dochází k relapsu.1
Kabozantinib je malá molekula, která inhibuje více receptorových tyrosinkináz zapojených do růstu tumoru a angiogeneze, patologické remodelace kostí, lékové rezistence a metastatické progrese nádorového onemocnění. Jedná se o inhibitor tyrosinkináz včetně receptorů růstového faktoru hepatocytů (MET), vaskulárního endotelového růstového faktoru (VEGFR) a GAS6 (AXL), s terapeutickou indikací pro karcinomy ledviny, hepatocelulární karcinomy, diferencované karcinomy štítné žlázy a neuroendokrinní nádory.2
Studie fáze III METEOR3 porovnala účinnost a bezpečnost multikinázového inhibitoru kabozantinibu s inhibitorem mTOR (mammalian target of rapamycin) everolimem u nemocných s pokročilým světlobuněčným RCC po předchozí antioangiogenní léčbě inhibitory VEGFR.
Pacienti ve věku minimálně 18 let byli v této otevřené studii randomizováni v poměru 1 : 1 k užívání kabozantinibu (60 mg 1× denně p.o.) nebo everolimu (10 mg 1× denně p.o.). Primárním cílovým ukazatelem bylo přežití bez progrese (PFS), sekundárními ukazateli byly celkové přežití (OS) a objektivní léčebná odpověď (ORR). Posouzení probíhalo každých 8 týdnů po dobu prvních 12 měsíců a poté každých 12 týdnů.
V rámci studie byli pacienti (n = 658) náhodně rozděleni do kabozantinibového (n = 330) nebo everolimového (n = 328) ramene. Počáteční demografické parametry a parametry onemocnění byly v obou ramenech podobné. Většinu účastníků tvořili muži (75 %), medián věku činil 62 let. 71 % účastníků bylo doposud léčeno jen jedním VEGFR TKI.
Medián doby sledování celkového přežití a bezpečnosti dosáhl 18,7 měsíce (mezikvartilové rozpětí [IQR] 16,1–21,1) ve skupině s kabozantinibem a 18,8 měsíce (IQR 16,0–21,2) ve skupině s everolimem. Medián trvání terapie kabozantinibem činil 7,6 měsíce, v případě everolimu to bylo 4,4 měsíce.
V konečné analýze bylo prokázáno signifikantní prodloužení celkového přežití ve prospěch kabozantinibu. Medián OS pro kabozantinib dosáhl 21,4 měsíce (95% interval spolehlivosti [CI] 18,7 – nelze stanovit) vs. 16,5 měsíce (95% CI 14,7–18,8) pro everolimus (poměr rizik [HR] 0,66; 95% CI 0,53–0,83; p = 0,00026).
Obr. Celkové přežití pacientů v průběhu sledování
Léčba kabozantinibem vedla také ke zlepšení PFS: v mediánu 7,4 měsíce (95% CI 6,6–9,1) na kabozantinibu vs. 3,9 měsíce (95% CI 3,7–5,1) na everolimu (HR 0,51; 95% CI 0,41–0,62; p < 0,0001). Zároveň pacienti v tomto rameni dosahovali podle nezávislého radiologického vyšetření vyšší objektivní odpovědi na léčbu − částečné odpovědi dosáhlo 17 % nemocných (95% CI 13–22 %) oproti everolimové skupině, kde částečné odpovědi dosáhla 3 % pacientů (95% CI 2–6; p < 0,0001).
Léčba kabozantinibem ve srovnání s everolimem zvýšila celkové přežití pacientů, zpomalila progresi onemocnění a zlepšila objektivní odpověď na terapii. Výsledky podpořily kabozantinib jako standard péče ve 2. a dalších liniích léčby pokročilého RCC za pečlivého monitorování a případných úprav dávky.2, 3
(lexi)
Zdroje:
1. Cirillo L., Innocenti S., Becherucci F. Global epidemiology of kidney cancer. Nephrol Dial Transplant 2024; 39 (6): 920–928, doi: 10.1093/ndt/gfae036.
2. SPC Cabometyx. Dostupné na: www.ema.europa.eu/cs/documents/product-information/cabometyx-epar-product-information_cs.pdf
3. Choueiri T. K., Escudier B., Powles T. et al. Cabozantinib versus everolimus in advanced renal cell carcinoma (METEOR): final results from a randomised, open-label, phase 3 trial. Lancet Oncol 2016; 17 (7): 917–927, doi: 10.1016/S1470-2045(16)30107-3.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
