Celková úmrtnost při zásahu bleskem se pohybuje mezi 10 a 30 %. Zároveň je asi 6× menší pravděpodobnost, že budeme bleskem zasaženi přímo, než že si problém přivodíme tzv. krokovým napětím, které závisí na vzájemné vzdálenosti nohou nebo jiných částí těla, kterými se dotýkáme země, případně dotykovým napětím.
Ačkoliv je zásah bleskem v Česku spíše výjimečnou příčinou smrti, nelze toto riziko podceňovat. Ročně u nás zemře vlivem této události kolem 5 lidí, což je jistě nesrovnatelné s počty úmrtí například následkem dopravních nehod. Zásahů jako takových, včetně těch nepřímých, jsou ale desítky. Odhaduje se, že asi 75 % obětí zemře na kardiopulmonární zástavu a zbývajících 25 % na poškození centrálního nervového systému.
Dosavadní pokusy s umělými blesky, které proběhly na základě matematicko-fyzikálního modelování, dospěly k následující teorii: Pro člověka je bezpečnější, aby byl v případě zásahu elektrostatickým výbojem pokrytý vrstvičkou vody – tedy za bouřky zmokl. Důkaz, proč by voda na kůži mohla zvýšit míru přežití, nicméně stále chyběl.
Už z předchozích experimentů na zvířatech byla zřejmá vyšší míra přežití těch, která měla při zásahu elektrickým výbojem mokrou kůži (přežilo 5 z 10) oproti těm s kůží suchou (přežila 3 z 10). Jak je tomu ale u lidské tkáně, kde k vodivosti přispívá i obsah přítomné soli? A jak souvisí velikost proudu procházejícího našimi tkáněmi s tím, zda budeme mokří od deště, který soli prakticky neobsahuje, nebo třeba polití destilovanou vodou?
V Institutu biomedicínského inženýrství a informatiky (BMTI) v německém Ilmenau vyrobili k ověření teorie možného ochranného mechanismu před zasažením bleskem dvě umělé hlavy z 2% agarózy doplněné různým množstvím chloridu sodného a grafitu, aby byla zajištěna vodivost odpovídající lidskému tělu. Na základě dat z výpočetní tomografie se přitom snažili dodržet i rozměrové a objemové parametry (intrakraniální prostor, skalp), včetně dielektrických vlastností.
První z modelů byl skrápěn dešťovou vodou, druhý zůstal suchý. Následovaly testovací série s proudovými pulzy imitujícími úder blesku. Ukázalo se, že největší část proudu prochází mimo lidské tělo, tj. po povrchu hlavy. Tam, kde byla přítomna voda, došlo k nižší proudové expozici v mozku, tedy ke snížení jeho mechanického a tepelného poškození.
Laboratorní pokus tak potvrdil, že známá doporučení, jako jsou: snížit krokové napětí na minimum, neskrývat se při bouřce pod deštníkem, nezůstávat ve stanu (stanové tyčky přitahují blesky) a neukrývat se pod stromem, lze rozšířit ještě o jedno – neutírat si mokrou hlavu. A pokud tedy nemáme v dosahu automobil (kovová karoserie působí jako Faradayova klec a odvede proud do země), je lepší „zmoknout jako slepice“.
(jas)
Zdroj: Machts R., Hunold A., Drebenstedt C. et al. Rain may improve survival from direct lightning strikes to the human head. Sci Rep 2024 Feb 9; 14 (1): 1695, doi: 10.1038/s41598-023-50563-w.
