Fotoprotekce za hranicí SPF: Jak se efektivně bránit skryté hrozbě ultradlouhovlnného UVA záření?

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Proč nestačí chránit jen před spálením

Hodnota SPF (sun protection factor), kterou pacienti nejčastěji sledují na obalu opalovacího přípravku, vypovídá primárně o ochraně před UVB zářením (290–320 nm), tedy před tím, co způsobuje erytém a přímé poškození DNA. Nedostatečná ochrana před UV zářením přitom není jen kosmetický problém, ale představuje hlavní prokázaný rizikový faktor vzniku melanomu, jehož incidence v Česku  dlouhodobě roste.¹ 

UVA záření (320–400 nm) SPF index přímo nezohledňuje a jeho pokrytí se mezi přípravky velmi liší. Obzvláště opomíjenou částí spektra zůstává ultradlouhovlnné UVA v rozmezí 380–400 nm. Toto pásmo tvoří významnou část UVA spektra a může pronikat skrze sklo, mlhu i oblačnost. Je přítomné i mimo letní měsíce a zasahuje pacienty i tehdy, kdy o slunečním záření vůbec neuvažují –⁠ při řízení auta nebo práci u okna. Pokrytí této oblasti se mezi přípravky s běžnými filtry liší a může být omezené.

Melanogeneze začíná dřív, než se skvrna objeví

Ultradlouhovlnné UVA je spojováno s indukcí pigmentace i bez erytémové odpovědi. Mechanismus zahrnuje jak přímé oxidativní působení na melanin, tak stimulaci melanogeneze, přičemž tento efekt může být výraznější u vyšších fototypů. Pacient se doslova nespálí a přesto v melanocytech probíhá biosyntéza melaninu. Melanogeneze začíná přeměnou tyrosinu na DOPA (dihydroxyfenylalanin) a dále na dopachinon, z něhož vznikají intermediáty DHI (5,6-dihydroxyindol) a DHICA (5,6-dihydroxyindol-2-karboxylová kyselina), které se nakonec polymerizují na eumelanin.^{5, 6} Pokud tento proces probíhá opakovaně a bez adekvátní ochrany, výsledkem mohou být trvalá ložiska hyperpigmentace.^{2, 3}

Tento mechanismus je významný zejména u melasmatu (hormonálně podmíněné hyperpigmentace typické v těhotenství nebo při užívání hormonální antikoncepce), u pozánětlivé hyperpigmentace po akné či dermatitidách a u aktinického lentiga. Specifickou rizikovou skupinu tvoří onkologičtí pacienti léčení fototoxickými léky a pacienti s tmavšími fototypy.

Nový přístup: filtrovat a zachytit

Anthelios UVMUNE 400 SPF 50+ fluid proti tmavým skvrnám je přípravek pro denní použití na obličej, zaměřený na fotoprotekci, prevenci a korekci hyperpigmentací. Přípravek značky La Roche-Posay kombinuje 2 odlišné strategie. První z nich představuje filtr Mexoryl 400, který je podle výrobce cílen specificky na oblast ultradlouhovlnného UVA záření a rozšiřuje tak standardní ochranu UVB a UVA. Druhou složkou je Melasyl™, jehož mechanismus účinku spočívá v zachycení intermediátů melanogenní kaskády –⁠ dopachinonu, DHI a DHICA –⁠ a v zabránění jejich polymerizaci. Zasahuje tedy přímo do biosyntézy melaninu.

Výrobce uvádí, že přípravek je vhodný pro všechny fototypy pleti (I–VI). Jde o ultralehký fluid bez mastnoty s nekomedogenním profilem, vhodný pro každodenní použití. Bez důsledné fotoprotekce totiž zůstává efekt každé depigmentační léčby omezený.

Komu fotoprotekci doporučit jako prioritu

Největší přínos lze očekávat u pacientů s hyperpigmentací nebo melasmatem, u těhotných žen a po porodu, u nemocných užívajících fotosenzibilizující léčiva a u jedinců se sluneční intolerancí. U všech těchto skupin platí, že fotoprotekce je součástí jak prevence pigmentačních poruch, tak širší prevence UV-indukovaných kožních nádorů. 

Zvláštní pozornost si zaslouží děti a dospívající. Dětství je považováno za období zvýšené vnímavosti kůže vůči dlouhodobým účinkům UV záření, které může zasáhnout hlubší vrstvy epidermis i při expozici, která se navenek neprojeví jako erytém. Pro pediatrické indikace je v řadě Anthelios UVMUNE 400 dostupná varianta Dermo-Pediatrics se složením přizpůsobeným citlivé dětské pokožce.⁴

Fotoprotekce by měla zohledňovat celé UV spektrum včetně ultradlouhovlnného UVA. Kombinace účinných filtrů a cílení na melanogenezi představuje směr, který může přispět k prevenci hyperpigmentací i dlouhodobého poškození kůže.

(lp)

Zdroje:
1. Pehalová L., Krejčí D, Šnajdrová L, Dušek L. Cancer incidence trends in the Czech Republic. Cancer Epidemiol 2021; 74 : 101975, doi: 10.1016/j.canep.2021.101975.
2. Mahmoud B. H., Ruvolo E., Hexsel C. L. et al. Impact of long-wavelength UVA and visible light on melanocompetent skin. J Invest Dermatol 2010; 130 (8): 2092−2097, doi: 10.1038/jid.2010.95.
3. Morgado-Carrasco D., Piquero-Casals J., Granger C. et al. Melasma: the need for tailored photoprotection to improve clinical outcomes. Photodermatol Photoimmunol Photomed 2022; 38 (6): 515−521, doi: 10.1111/phpp.12783.
4. Green A. C., Wallingford S. C., McBride P. Childhood exposure to ultraviolet radiation and harmful skin effects: epidemiological evidence. Prog Biophys Mol Biol 2011; 107 (3): 349−355, doi: 10.1016/j.pbiomolbio.2011.08.010.
5. Panzella L., Ebato A., Napolitano A., Koike K. The late stages of melanogenesis: exploring the chemical facets and the application opportunities. Int J Mol Sci 2018; 19 (6): 1753, doi: 10.3390/ijms19061753.
6. Ito S., Wakamatsu K. Chemistry of mixed melanogenesis −⁠ pivotal roles of dopaquinone. Photochem Photobiol 2008; 84 : 582−592, doi: 10.1111/j.1751-1097.2007.00238.x.