Jak často trpí obézní lidé chronickým žilním onemocněním?
U chronického žilního onemocnění (CHŽO) hraje obezita velmi důležitou roli. V případě primárního CHŽO (degenerativní proces žilní stěny a chlopní) představuje nezávislý rizikový faktor urychlující progresi onemocnění. Nelze říci, že by obézní lidé trpěli primárním CHŽO častěji než neobézní, ale mnohem více se u nich setkáváme s pokročilými klinickými známkami, které jsou nápadné, a proto snadněji postřehnutelné. Kromě toho je obezita příčinou – etiologickým faktorem – sekundárního CHŽO, takže známky CHŽO najdeme prakticky u každého obézního člověka.
Jak významnou roli obezita hraje právě v případě sekundárního chronického žilního onemocnění?
Spolu například s městnavým srdečním selháním je obezita řazena mezi sekundární extravenózní příčiny CHŽO, které zvyšováním tlaku v centrálních žilách (dolní dutá žíla, kyčelní žíly) ovlivňují celkovou žilní hemodynamiku. Jsou příčinou centrální žilní hypertenze, která se přenáší také do žil dolních končetin, vede k městnání krve a zhoršenému žilnímu návratu. Obezita je velmi častou příčinou sekundárního CHŽO, a právě v tom tkví její význam.
Pokud není pacient obézní celoživotně, v jakém časovém horizontu se obezita může projevit na žilní hemodynamice?
Nárůst tělesné hmotnosti jistě negativně a trvale ovlivní průběh CHŽO. Dříve a častěji než u neobézních jedinců se u obézních osob objeví pokročilá stadia tohoto onemocnění, včetně bércového vředu. Nelze mluvit o nějakém obecném univerzálním časovém horizontu. Vliv obezity je individuální, protože i když jde o nezávislý rizikový faktor, záleží také na věku, fyzické aktivitě, zaměstnání, nošení kompresivních punčoch, chirurgické léčbě varixů, péči o dolní končetiny a dalších okolnostech. Rychlý a výrazný nárůst hmotnosti však může klinické známky a symptomy CHŽO ovlivnit poměrně rychle, v průběhu několika měsíců.
Se kterými hormonálními změnami ovlivňujícími stav žil je obezita spojená?
Spíše než hormonální změny mají na žilní stěnu vliv přenašeče mezibuněčných informací (cytokiny). U obezity je tvorba cytokinů zvýšená jednak celkově při prozánětlivém stavu spojeném s nadměrnou adipozitou a jednak lokálně v žilní stěně při poruše krevního toku, která vyvolává zánětlivou reakci v žilní stěně, přilehlé kůži a podkoží. Proto zde tak často vidíme trofické defekty kůže, bércové vředy.
Proč se na redukci hmotnosti u obézních pacientů s chronickým onemocněním žil zapomíná jako na součást terapie?
Terapie CHŽO spočívá v režimových opatřeních, pravidelném nošení kompresivních punčoch, chirurgické léčbě a užívání venofarmak. Redukce tělesné hmotnosti se ukrývá v režimových opatřeních, o kterých se však v ambulancích praktických lékařů nebo specialistů moc nemluví. Řešení problémů se přenáší na lékaře (venofarmaka, chirurgická léčba), zatímco na roli pacienta, který by měl k terapii také přispět a snížit svou hmotnost, se zapomíná. Často se zapomíná rovněž na kompresi, což je škoda.
Proč je redukce hmotnosti u těchto nemocných klíčovou součástí léčby?
Vyšší intraabdominální tlak u obézních lidí zhoršuje známky a symptomy primární CHŽO a samotná obezita může být příčinou sekundárního CHŽO. Snížení tělesné hmotnosti a úbytek tuku v břišní dutině má proto pozitivní vliv na návrat žilní krve z dolních končetin a samo o sobě léčebný efekt.
Jaký vliv na výsledek léčby může mít redukce hmotnosti?
Stárnutí a nárůst tělesné hmotnosti, často se stárnutím spojený, jsou dva nejdůležitější faktory, které vedou ke zhoršování známek a symptomů primárního i sekundárního CHŽO. Věk jistě nezměníme, ale svou hmotnost určitě ano, a můžeme tak velmi příznivě ovlivnit nejenom své žilní onemocnění, ale také potíže s klouby a páteří, které významnou měrou přispívají k nesnázím s dolními končetinami.
Ovlivňuje obezita výběr a průběh terapie chronického žilního onemocnění? Pokud ano, jak?
Farmakoterapie a chirurgická léčba jsou vždy stejné, avšak u pacientů s nadváhou a obezitou klademe ještě větší důraz na režimová opatření, která by měla snížit tělesnou hmotnost nebo alespoň zastavit její další nárůst. Těžká obezita (BMI ≥ 40 kg/m2) komplikuje každou chirurgickou léčbu, proto v těchto případech chirurg před operací často trvá na snížení hmotnosti pacienta.
Odkaz na kurz:
Vztah obezity a chronického žilního onemocnění
Kristýna Poulová
redakce proLékaře.cz
