Švédští pacienti s diabetem 2. typu měli ve srovnání s obecnou populací o 15 % vyšší adjustované riziko úmrtí v následujících 5 letech. Jde o historicky nejnižší zjištěné zvýšení rizika smrti z jakýchkoliv příčin u diabetiků 2. typu. Nejvyšší relativní mortalita v porovnání s obecnou populací byla zjištěna u pacientů do 55 let věku, u pacientů se špatnou kompenzací glykemie a u pacientů s poškozením renálních funkcí.
Do této studie, která vycházela z údajů ze Švédského národního registru diabetiků, byli zařazeni všichni pacienti s diabetem 2. typu (n = 435 369) a 5 kontrolních osob odpovídajícího věku, pohlaví a kraje bydliště na každého pacienta (n = 2 117 483). Všechny zařazené osoby byly sledovány od 1. 1. 1998 do 31. 12. 2011 v rámci Švédského registru mortality podle příčin.
Průměrná délka sledování činila 4,6 roku u diabetiků a 4,8 roku u kontrol. Během této doby zemřelo 17,7 % diabetiků a 14,5 % kontrolních jedinců (adjustovaný poměr rizik [aHR] 1,15; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,15–1,16). Mortalita z kardiovaskulárních příčin dosáhla 7,9 % u diabetiků v porovnání s 6,1 % u kontrol (aHR = 1,14; 95% CI 1,13–1,15). Poměr rizik celkové i kardiovaskulární mortality byl vyšší u diabetiků mladšího věku, u pacientů s horší kompenzací glykemie a u pacientů se závažnějšími renálními komplikacemi.
Diabetici do 55 let věku, kteří měli hladinu glykovaného hemoglobinu do 6,9 %, měli o 92 % vyšší celkovou mortalitu než odpovídající kontroly, přičemž u diabetiků starších 75 let se stejnou kompenzací glykemie byla celková mortalita o 5 % nižší než u odpovídajících kontrol. U pacientů do 55 let věku s normoalbuminurií a hodnotou glykovaného hemoglobinu do 6,9 % byla mortalita v porovnání s kontrolami o 60 % vyšší, ovšem diabetici se stejnými charakteristikami ve věku > 75 let měli mortalitu o 24 % nižší než obecná populace.
Mortalita pacientů s diabetem 2. typu v porovnání s obecnou populací se výrazně liší v závislosti na věku, kompenzaci glykemie a výskytu renálních komplikací. Jak uvedl jeden z autorů studie Marcus Lind z Göteborské univerzity, časný záchyt diabetu 2. typu a dosažení uspokojivé kompenzace všech rizikových faktorů již od záchytu onemocnění může snížit mortalitu diabetiků na úroveň blížící se obecné populaci.
(zza)
Zdroje:
1. Tancredi M., Rosengren A., Svenson A. M. et al. Excess mortality among persons with type 2 diabetes. N Engl J Med 2015 Oct 29; 373 (18): 1720–1732.
2. Busko M. Type 2 diabetes excess mortality at 'historical low' overall. Medscape Medical News 2015 Oct 29. Dostupné na: http://www.medscape.com/viewarticle/853415
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
