Cukrovka může zasáhnout i zrak

Základním předpokladem vzniku diabetické retinopatie je vysoká hladina cukru v krvi. Ten totiž v nadbytku ničí kromě jiných orgánů i stěny malých cév sítnice, čímž poškozuje jejich stavbu i funkci. A v závislosti na tom též zrak. Cévy se mohou ztlušťovat, začít prosakovat, vznikají v nich krevní sraženiny či výdutě v jejich stěnách. Dále se může objevit makulární edém neboli otok v oblasti žluté skvrny. Když se tento stav dále rozvíjí, dochází k nedokrvení sítnice a z toho důvodu v ní dorůstají nové, ovšem méněcenné cévy. Ty mohou krvácet a vytvářet ložiska, kvůli kterým se zhoršuje zrak. Tkáň se jizví a sítnice se odchlipuje. Novotvořené cévy často též blokují tok nitrooční tekutiny a může vznikat glaukom.

Kontrolujte cukr a choďte na prevenci 

Nejlepší možnou ochranou před vznikem diabetické retinopatie je mít cukr pod kontrolou a pravidelně navštěvovat očního lékaře. Včasná diagnóza znamená větší šanci na úspěšnou léčbu. Lékař možný problém zraku odhalí tím, že se vás nejprve důkladně vyptá na zdravotní stav. Snažte se odpovídat co nejpřesněji. Pak mohou přijít na řadu některé z následujících metod:

• Vyšetření zrakové ostrosti. Jedná se o čtení písmen napsaných na světelné tabuli ze vzdálenosti asi 4 nebo 6 metrů. 
• Biomikroskopická prohlídka na štěrbinové lampě. Tato metoda umožňuje lékaři lépe prohlédnout vnitřní struktury oka, hlavně sítnici a čočku. Před samotným vyšetřením je třeba do očí aplikovat kapky, které roztáhnou zornici a dovolí tak prohlídku většího okrsku sítnice.  
• Stereoskopické fotografie či digitální stereofotografie. Vyšetření umožňuje posoudit stupeň poškození sítnice. 
• Fluorescenční angiografie. Jedná se doplňkovou prohlídku, která umí odhalit změny ve struktuře a funkci cév sítnice. 
• Optická koherenční tomografie. Metoda umožňující zobrazení sítnicových struktur s vysokou rozlišovací schopností. K tomuto vyšetření není potřeba do oka cokoliv kapat a je provedeno rychle.

Možná řešení retinopatie

• Krevní cukr pod kontrolou a léčba ostatních komplikací diabetu (např. postižení ledvin, nervů nebo srdce). To je nezbytný základ, bez něhož nelze pomýšlet na výraznější úspěch jakékoliv jiné terapie. Držte se tedy co nejvíce doporučení odborníků.
• Laserová fotokoagulace. Při ní lékař s pomocí laseru na sítnici vytvoří spoustu malých, nebolestivých popálených ložisek, díky kterým se uzavřou postižené cévy a sníží se též otok. V závislosti na tom se zvýší i ostrost vašeho zraku.
• Chirurgické řešení –⁠ tzv. vitrektomie. Tuto proceduru lékaři obvykle doporučují v případě, že ostatní léčba selhává, došlo ke krvácení do sklivce, které se ale nevstřebalo, nebo nastalo odchlípení sítnice. Jedná se o odstranění sklivce, což umožňuje provést zákroky na sítnici. Poté je sklivec nahrazen jinou tekutinou. 

Všechny tyto metody mohou sice být velice efektivní, mějte ale vždy realistická očekávání. Laserová nebo chirurgická léčba vám nevrátí ztracený zrak, ale může předejít jeho dalšímu zhoršování. A stejně jako jinde i zde existují rizika –⁠ může dojít k rozvoji glaukomu (zelený zákal), ke vzniku bolestí hlavy, rozostřeného vidění, mohou se objevit problémy se zrakem ve tmavém prostředí, zhorší se periferní vidění apod. Proto když už je vám tento typ léčby doporučen, je jeho možný přínos podle odborníků vyšší než rizika.

(ivh)

Zdroj: DANSINGER, Michael. Diabetes and Eye Problems. Dostupné z:www.webmd.com

KALVODOVÁ, B., T. SOSNA, J. ŘEHÁK, P. KOLÁŘ, J. ERNEST, Š. PITROVÁ, T. PELIKÁNOVÁ, M. KVAPIL a J. ŠKRHA. Doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu diabetické retinopatie. Dostupné z: www.diab.cz