Cytostaticky působící kabozantinib je perorálním multikinázovým inhibitorem s aktivitou vůči receptorům hepatocytového růstového faktoru (MET), GAS6 (AXL) a vaskulárního endotelového růstového faktoru (VEGFR). Tato drobná molekula je součástí klíčových drah zapojených do angiogeneze, invazivity a lékové rezistence renálního karcinomu.
Z hlediska farmakodynamiky kabozantinib vykazuje na dávce závislou inhibici růstu tumoru, regresi tumoru a inhibici metastáz v širokém spektru preklinických modelů.1
Studie CABOSUN2 je randomizovaná otevřená multicentrická studie fáze II, která ověřila léčbu dosud neléčených pacientů s pokročilým nebo metastatickým světlobuněčným RCC se středním či špatným rizikovým profilem na základě definice kategorií IMDC (n = 157), a to se stratifikací podle rizikové skupiny a přítomnosti kostních metastáz (ano/ne).
Randomizace byla provedena v poměru 1 : 1, přičemž kabozantinib byl podáván v dávce 60 mg denně p.o. a sunitinib v dávce 50 mg denně p.o. (cyklus užívání po dobu 4 týdnů, poté 2 týdny přestávka).
Primárním cílovým parametrem bylo přežití bez progrese (PFS), dalšími sledovanými parametry byly výskyt objektivní odpovědi (ORR) a celkové přežití (OS). Stav pacientů byl posuzován každých 12 týdnů.
Vstupní parametry pacientů byly v obou skupinách obdobné. Většinu účastníků tvořili muži (78 %), medián věku činil 62 let. 81 % nemocných mělo střední rizikový profil (1–2 rizikové faktory) a 19 % špatný rizikový profil (≥ 3 rizikové faktory).
Tab. Vstupní charakteristika pacientů s dosud neléčeným RCC
|
kabozantinib (n = 79) |
sunitinib (n = 78) | |
|
Věk (let) |
63 (56—69) |
64 (57—71) |
|
Pohlaví − muži |
66 (84 %) |
57 (73 %) |
|
Výkonnostní stav ECOG | ||
|
0 |
36 (46 %) |
36 (46 %) |
|
1 |
33 (42%) |
32 (41 %) |
|
2 |
10 (13 %) |
10 (13 %) |
|
IMDC | ||
|
střední riziko |
64 (81 %) |
63 (81 %) |
|
vysoké riziko |
15 (19 %) |
15 (19 %) |
|
Přítomnost kostních metastáz |
29 (37 %) |
28 (36 %) |
|
Nefrektomie |
57 (72 %) |
60 (77 %) |
Výsledky demonstrovaly signifikantní prodloužení PFS po užívání kabozantinibu jako úvodní léčby. Medián PFS dle hodnocení nezávislé komise radiologů byl pro kabozantinib 8,6 měsíce (95% interval spolehlivosti [CI] 6,2–14,0), zatímco pro sunitinib 5,3 měsíce (95% CI 3,0–8,2). Tento přínos byl patrný napříč stratifikací IMDC i dle přítomnosti kostních metastáz.
Objektivní odpověď na léčbu (ORR) byla signifikantně vyšší pro skupinu s kabozantinibem (20 vs. 9 %).
Obr. 1 PFS dle nezávislé komise radiologů
Při mediánu sledování 34,5 měsíce dosáhl medián celkového přežití 26,6 měsíce (95% CI 14,6 – nelze odhadnout) pro kabozantinibové rameno a 21,2 měsíce (95% CI 16,3–27,4) pro sunitinibové rameno.
Obr. 2 Celkové přežití pacientů s dosud neléčeným RCC
Studie CABOSUN srovnávala kabozantinib se sunitinibem v 1. linii léčby pokročilého RCC se středním či vysokým rizikem dle IMDC a prokázala, že kabozantinib jako úvodní léčba významně prodlužuje přežití bez progrese, a tak poskytuje pacientům více času před progresí onemocnění.2 Kvantita i kvalita života jsou přitom pro optimální léčbu klíčové.
V analýze pacientů s pokročilým karcinomem ledvin, kteří zahájili léčbu v 1. linii, poskytl kabozantinib více kvalitního času před progresí onemocnění.3
(lexi)
Zdroje:
1. SPC Cabometyx. Dostupné na: www.ema.europa.eu/cs/documents/product-information/cabometyx-epar-product-information_cs.pdf
2. Choueiri T. K., Hessel C., Halabi S. et al. Cabozantinib versus sunitinib as initial therapy for metastatic renal cell carcinoma of intermediate or poor risk (Alliance A031203 CABOSUN randomised trial): progression-free survival by independent review and overall survival update. Eur J Cancer 2018; 94 : 115–125, doi: 10.1016/j.ejca.2018.02.012.
3. Chen R. C., Choueiri T. K., Feuilly M. et al. Quality-adjusted survival with first-line cabozantinib or sunitinib for advanced renal cell carcinoma in the CABOSUN randomized clinical trial (Alliance). Cancer 2020; 126 (24): 5311–5318, doi: 10.1002/cncr.33169.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
