Epizodu akutní cystitidy zažije během života až polovina žen, přičemž u třetiny proběhne do 24 let věku. Při výskytu ≥ 3 cystitid za rok je infekce klasifikována jako recidivující.1 Přítomné alergie související s hypersenzitivní reakcí mohou vést k ukončení terapie a nutnosti volby alternativní ATB léčby, což ji může prodlužovat a přispívat k antibiotické rezistenci. Níže citovaná práce týmu autorů z USA se zaměřila na uUTI u dospělých žen, indikovaná ATB a alergie spojené s jejich podáváním.2
Tým autorů provedl průřezový on-line průzkum mezi ženami s uUTI a zkoumal prevalenci alergií na indikovaná antibiotika. Cílem bylo lépe porozumět klíčovým faktorům ovlivňujícím kvalitu života související se zdravím, ztrátu produktivity, využívání prostředků zdravotní péče, náklady, zhoršení aktivity a spokojenost žen s léčbou.
Do studie byly zařazeny účastnice z USA ve věku ≥ 18 let, které v 60 předcházejících dnech prodělaly infekci močových cest a byla jim indikovaná perorální ATB léčba. Pro vyloučení komplikovaných UTI byly ze studie vyřazeny ženy, které v posledních 6 měsících hlásily následující stavy: urologické či uretrální abnormality, intersticiální cystitidy, pyelonefritidy, ledvinové konkrementy nebo renální selhání. Dále byly vyloučeny gravidní ženy, pacientky s asymptomatickými UTI, s nekompenzovaným diabetem, užívající imunosupresiva nebo po transplantaci orgánů, s neurologickým onemocněním, případně s UTI, jež se vyskytly během hospitalizace.
Dotazníkový průzkum zahrnoval anamnézu infekce močových cest, symptomy UTI, zhoršení aktivity a pracovní schopnosti, léčbu infekce močových cest a spokojenost s léčbou, užívání ATB, zdravotní stav, využívání zdravotní péče a náklady na ni, případné známé alergie na léky používané k léčbě infekce močových cest. Zjišťováno bylo rovněž, zda poslední antibiotikum, které pacientky užívaly při infekci močových cest, bylo léčbou 1. nebo 2. volby.
ATB 1. volby pro infekce močových cest zkoumaná v dotazníku byla následující: trimethoprim/sulfamethoxazol (kotrimoxazol), nitrofurantoin a fosfomycin. ATB 2. volby potom následující: ciprofloxacin, ofloxacin, levofloxacin, amoxicilin/klavulanát, cefdinir, cefaklor, cefpodoxim-proxetil a cefalexin.
Byla získána data celkem 375 účastnic. Nejčastěji předepisovanými ATB pro aktuální epizodu uUTI byly trimethoprim/sulfamethoxazol (38,7 %), ciprofloxacin (22,7 %), nitrofurantoin (18,9 %), cefalexin (14,9 %) a amoxicilin/klavulanát (9,3 %). Většina žen obdržela během léčby pouze 1 ATB (62,7 %). U dvou třetin účastnic se alergie na ATB neprojevila (69,3 %), téměř čtvrtina kohorty (24,0 %) uvedla výskyt 1 alergie a 6,7 % uvedlo ≥ 2 alergie.
U pacientek s recidivujícími uUTI byly ≥ 2 alergie častější (8,6 % vs. 5,2 % u sporadické infekce), podíl s 1 alergií byl naopak nižší (viz obr. 1).
Obr. 1 Množství hlášených alergií na ATB u žen s UTI
Obr. 2 Počet předepsaných ATB a výskyt alergie na ně u aktuální epizody uUTI
Nejčastěji byla hlášena alergie na trimethoprim/sulfamethoxazol (15,7 %), dále amoxicilin/klavulanát (8,3 %) a ciprofloxacin (5,3 %). Podávání nitrofurantoinu vedlo k projevům alergie pouze u 1,9 % pacientek. U pacientek s recidivujícími UTI byl tento poměr ještě vyšší: 17,2 % pro trimethoprim/sulfamethoxazol, 9,8 % pro amoxicilin/klavulanát a 6,1 % pro ciprofloxacin.
Tab. Frekvence výskytu alergií na specifická ATB napříč jednotlivými podskupinami u aktuální epizody UTI
|
ATB alergie (%) |
Recidi- |
Počet | ||||
|
ano |
ne |
1 ATB |
2 ATB |
≥ 3 ATB | ||
|
jakákoliv alergie |
30,7 |
28,8 |
32,1 |
30,2 |
29,5 |
34,6 |
|
|
15,7 |
17,2 |
14,6 |
14,0 |
20,5 |
15,4 |
|
amoxicilin/ |
8,3 |
9,8 |
7,1 |
8,9 |
4,5 |
11,5 |
|
ciprofloxacin |
5,3 |
6,1 |
4,7 |
3,8 |
5,7 |
11,5 |
|
cefalexin |
3,7 |
3,7 |
3,8 |
3,8 |
2,3 |
5,8 |
|
nitrofurantoin |
1,9 |
0,6 |
2,8 |
2,6 |
0 |
1,9 |
|
levofloxacin |
1,3 |
1,8 |
0,9 |
0,9 |
1,1 |
3,8 |
|
cefaklor |
1,1 |
0,6 |
1,4 |
1,7 |
0 |
0 |
Alergie na antibiotickou léčbu byly v této kohortě žen s uUTI relativně časté, přičemž nejčastěji se týkaly trimethoprimu/sulfamethoxazolu, který byl zároveň nejčastěji předepisovaným antibiotikem. Vícečetné alergie se častěji vyskytovaly u pacientek s recidivující uUTI a u těch, které během 1 epizody potřebovaly více ATB, což může zužovat terapeutické možnosti. Přestože se doporučení pro léčbu uUTI v Evropě liší, informace o výskytu a frekvenci alergií jsou relevantní i pro naše prostředí, protože podporují racionální volbu terapie a potřebu algoritmů pro situace s omezenými možnostmi.
(lexi)
Zdroje:
1. Žemličková H., Nyč O., Prokeš M. a kol. Akutní sporadická a recidivující nekomplikovaná cystitida u žen. Státní zdravotní ústav, 2022. Dostupné na: www.antibiotickarezistence.cz/wp-content/uploads/2022/03/doporuceni-akutni-nekomplikovana-cysticida.pdf
2. Joshi A. V., Marijam A., Mitrani-Gold F. S., Wright J. Allergies to antibiotics among US women with uncomplicated urinary tract infection. PLoS One 2024; 19 (9): e0304318, doi: 10.1371/journal.pone.0304318.
