Psychické obtíže u pacientů s onkologickým onemocněním jsou časté, přesto mohou zůstávat v pozadí pozornosti. U kterých chorob se nejčastěji objevují, kdy je nutná psychiatrická medikace, na které interakce si dát pozor a jaké nové možnosti přináší současný výzkum, vysvětluje MUDr. Jan Hubeňák, Ph.D., z Psychiatrické kliniky LF UK a FN Hradec Králové.

Východiska: Sublingvální formy buprenorfinu (BUP) a BUP/naloxonu mají dobře zavedené farmakokinetické a farmakodynamické profily, a jsou vedeny jako bezpečné a účinné látky pro léčbu závislosti na opiátech. Od chvíle, kdy byly tyto lékové formy schváleny, došlo k navýšení jejich klinického využití v rámci léčebných intervencí. Přesto se nadále objevují otázky spojené s tím, jak dochází k navázání BUP na μ-receptory (μORs), což je neurobiologickým cílem pro tuto medikaci, a jak se týkají jejich klinického využití. BUP  vytváří na μOR změny vázané na dávku a čas. V návaznosti na to se opakovaně objevují obavy některých lékařů, zda-li je opravdu nutné pacientům podávat dávky, které by byly vyšší, než dávky nutné k potlačení abstinenčních příznaků závislosti na opiátech. A zákonodárci zvažují omezení úhrad pro určité režimy buprenorfinové léčby. Metody: Vytvořili jsme revizi vědeckých dat, která se zabývala BUP-vyvolanými změnami u μOR a jejich vztahem ke klinické účinnosti. Výsledky: Potlačování abstinenčních příznaků podle všech indicií vyžaduje, aby byla dostupnost μOR ≤50%, ve spojitosti s hladinou BUP pomocí plazmatických koncentrací ≥1 ng/ml; pro většinu pacientů to může znamenat a vyžadovat buď jednorázovou denní dávku BUP v rozsahu 4 mg, nebo několik menších dávek. Blokáda posílených a subjektivních účinků obvyklé dávky zneužívaného opiátu vyžaduje <20% μOR dostupnosti, spojeno s BUP pomocí plazmatických koncentrací ≥3 ng/ml; pro většinu jednotlivců to může znamenat a vyžadovat buď jednorázovou denní dávku BUP vyšší než 16 mg, nebo několik menších dávek. Pro pacienty, kteří se pokusí tuto blokádu překonat vyšší než obvyklou dávkou zneužívaného opiátu, dokonce dávkou vyšší než je dávka BUP, bude nutno, aby bylo dostupných alespoň <10 % μOR. Závěr: Z těchto důvodů a v souvislosti se složitostmi veškerých studií týkajících se tohoto problému a komorbidit, je usuzováno, že strikní limity na dávky BUP v klinické péči, nebo limity na úhradu na této péče jsou neodůvodněné. Klíčová slova: buprenorfin, opioidní receptory, PET, závislost na opiátech, léčba, pravidla

Symetrický léky navozený intertriginózní a flexurální exantém je poměrně vzácná reakce na systémově podaná farmaka. Jejich vyvolavatelem může být kterákoli látka včetně kontrastních látek pro zobrazovací vyšetření.

V dnešní době, kdy je trendem multimodální analgezie s využíváním algoritmů léčby bolesti pro určité operační výkony, je neléčená pooperační bolest projevem profesionální inkompetence.

V roce 2015 byla na setkání Mezinárodní asociace pro podpůrnou léčbu v chemoterapii (MASSC) ustavena komise expertů, která na základě publikovaných studií vypracovala aktualizaci posledních doporučení léčby chemoterapií indukované nauzey a zvracení (CINV). Následující článek přináší přehled aktualizací pro léčbu průlomové CINV a CINV indukované vícedenní a vysokodávkovou chemoterapií.

Sympatický nervový systém (SNS) se podílí na regulaci srdeční frekvence a kontraktility myokardu, nervové modifikaci arteriolární rezistence i žilní kapacity a regulaci objemu cirkulujících tekutin, a hraje tak významnou roli při regulaci lokálního krevního průtoku i udržení hlavních hemodynamických parametrů cirkulace, jako je krevní tlak.

Biochemickou podstatou depresivních poruch je nedostatek serotoninu, noradrenalinu a dopaminu. Antidepresiva skupiny SSRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu) jsou lékem volby v terapii deprese i úzkostných stavů v primární péči.

Větší riziko tromboflebitidy u pacientů s onkologickým onemocněním poprvé popsal před více než 150 lety Armand Trousseau. Dysregulace koagulační kaskády vedoucí k žilní trombóze, krvácení nebo diseminované intravaskulární koagulopatii (DIC) zůstává i dnes velkou výzvou v léčbě onkologických pacientů a významně se podílí na jejich mortalitě, nutnosti opakovaných hospitalizací a snížení kvality života. V klinické praxi je zásadní stratifikace pacientů podle rizika na základě aktuálních doporučení s přihlédnutím k momentálnímu klinickému stavu a prognóze pacienta.

Léčba chronické bolesti je velmi významným tématem napříč klinickými obory. Podle žebříčku WHO se doporučuje začít látkami ze skupiny nesteroidních antiflogistik (NSAIDs) a v případě, že nejsou v běžném dávkování dostatečně účinné, přejít k atypickým opioidům (tramadol, kodein). Zajímavou možností potom může být kombinace tramadolu s paracetamolem, která je dostupná také ve fixním dávkování.

Norští autoři se v přehledovém článku z dubna letošního roku zamýšlejí nad perspektivou stanovení sérové hladiny lehkých řetězců neurofilament u pacientů s roztroušenou sklerózou. Nastiňují možnost jejich budoucího využití v diagnostice a časném stanovení prognózy jednotlivých pacientů, při sledování aktivity onemocnění namísto magnetické rezonance (MRI) či hodnocení odpovědi na léčbu.

SNIL spolu s Českou neurologickou společností ČLS JEP pořádala ve dnech 13.-14.5. 15. Jedličkovy neuroimunologické a likvorologické dny.
Hlavní témata: Zobrazovací metody -⁠ MRI,OCT, Benefit a rizika nových léků, Imunologie a likvorologie a Varia.
Natočili jsme pro Vás zajímavé přednášky a rozhovory, která Vám budeme postupně přinášet.

Natalizumab (Tysabri) je první humanizovaná monoklonální protilátka, schválená v roce 2006 pro léčbu pacientů s vysoce aktivní  relabující-remitující formou roztroušené sklerózy (RR-RS) s cílem  prevence relapsů a snížení progrese invalidizace.