VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Novinky Souvislost mezi astmatem a fyzickou aktivitou u dospívajících
Podle korejského průzkumu u téměř 73 000 dospívajících je přítomnost astmatu spojena s větším množstvím času stráveného vsedě. Fyzická aktivita s prevalencí ani závažností astmatu v této studii nijak nesouvisela.
Novinky Prevalence ospalosti a poruch dýchání při spánku u dětí s alergickou rýmou
Američtí autoři zjistili vyšší riziko poruch dýchání při spánku a větší ospalost během dne u dětí s pozitivním alergickým testem.
Novinky Alergická rýma u plavců
Autoři italské studie zjistili u 79 % plavců s chronickou rýmou alergický zánět nebo neutrofilovou infiltraci nosní sliznice. Došli k závěru, že to může být dráždivá reakce na přímý kontakt s chlorem, protože zmírnění příznaků rýmy je možné dosáhnout při zamezení přímého styku nosní sliznice s chlorovanou vodou (nosní klip).
Novinky V dětství prodělané plané neštovice jsou spojeny se sníženým výskytem atopických onemocnění
Bylo prokázáno, že infekce virem varicella-zoster (wild-type varicella zoster, WTVZV) do osmi let věku má protektivní efekt na vznik atopické dermatitidy (AD) a astmatu.
Novinky Vztah alergenů ve vnitřních prostorách k astmatu – role kočičích alergenů
Vzduch ve vnitřních prostorách, jež obýváme, obsahuje široké spektrum částic, ty zahrnují různé cizorodé bílkoviny a také neorganické částice, které jsou často produktem kouření.
Novinky Sérové koncentrace mikronutrientů a výskyt astmatu v dětském věku – výsledky studie PIAMA
Dosavadní výzkum poukazuje na vliv stopových prvků na dětské astma, přičemž tato zjištění pochází zatím zejména z průřezových studií s využitím údajů o nutričním příjmu, které ale nejsou přesným ukazatelem nutričního stavu.
Novinky Efekt kombinace inhalačního montelukastu a inhalačního mometasonu na kontrolu chronického astma bronchiale
Účinnost orálně podávaného montelukastu u chronického astmatu bronchiale (AB) je dobře známá. Montelukast je také účinný jako přídatná látka v terapii AB, které není dobře kontrolované při podávání inhalačních kortikosteroidů (ICS).
Novinky Alergie na β-laktamová antibiotika: diagnóza je často chybná
β-laktamová antibiotika jsou bezpečná a účinná antimikrobiální léčiva s velmi širokým klinickým využitím. Bohužel nežádoucí účinky spojené s jejich užíváním jsou často neadekvátně vyhodnoceny.
Novinky Specifické aspekty potravinových alergií u dětí
Alergické reakce na určité složky stravy, zprostředkované imunoglobuliny typu E, představují významný způsob manifestace alergického onemocnění v dětském věku.
Novinky Prevalence rýmy a její spojitost s kouřením a obezitou v dospělé japonské populaci
Rýma je v současné době již velice častým onemocněním a její výskyt celosvětově stoupá. Několik studií prokázalo silnou spojitost mezi astmatem a rýmou.
Novinky Přídatný účinek mometazonu a desloratadinu na přežití eozinofilů a na sekreci cytokinů epiteliálními buňkami
Ačkoli jsou antihistaminika a topické kortikosteroidy používány v kombinaci k léčbě alergické rinitidy, jejich přídatný protizánětlivý účinek nebyl dosud prokázán.
Novinky Účinnost montelukastu v přídatné léčbě u chronické idiopatické urtikarie
Antileukotrieny reprezentují relativně novou a moderní skupinu farmak, která si vydobyla své pevné místo v léčbě astmatu a alergické rinitidy.
Novinky Praktická vodítka v diagnostice bronchiálního astmatu
Stanovení diagnózy astmatu bronchiale je při prvním kontaktu s pacientem často komplikováno řadou otazníků. Ne vždy je klinický obraz onemocnění jednoznačný, některé klinické projevy mohou u nemocných zcela chybět nebo se průvodní příznaky překrývají s klinickým obrazem jiných chorob.
Novinky Doplňky stravy v léčbě alergických onemocnění – prospívají, nebo škodí?
Díky masivní reklamě si alternativní léčebné postupy a doplňkové způsoby léčby našly cestu k řadě pacientů alergologických ambulancí.
Novinky Studie pacientů s alergickou rinitidou: úroveň jejich znalostí a očekávání, preference a strach z vedlejších účinků léčby
Navzdory vysoké prevalenci alergické rinitidy (AR) a existenci postupů léčby založených na důkazech se ví jen málo o úrovni pacientových znalostí, jeho očekáváních, preferencích léčby a o strachu z jejích vedlejších účinků.