kazuistiky

Nápadné zabarvení punktátů je vždy zajímavým zjištěním. Odstíny mezi žlutou a červenou snad nikoho nepřekvapí, ale co když je černý?

Popsat stín na plicích je pro radiologa hračka. Pro ošetřující lékaře tohoto pacienta je to ovšem startovní čára dlouhého závodu s nejistým výsledkem. Pojďme společně krok za krokem projít napínavý diagnostický proces u 54leté ženy, která se před implantací endoprotézy pravého kolenního kloubu dostavila na předoperační vyšetření, při němž došlo právě k nálezu na plicích.

Neoadjuvantní léčba (chemoradioterapie) kolorektálního karcinomu se pravidelně používá u pokročilých tumorů rekta, kde je cílem zmenšení velikosti tumoru pro operatéra a zajištění co nejlepšího radikálního výsledku pro pacienta. Hlavně u metastatických nádorů zbývajících částí trávicí trubice hovoříme spíše o indukční léčbě, která využívá kombinaci cílené léčby a chemoterapie za stejným účelem –⁠ tedy zmenšení rozsahu nádorového onemocnění a případně umožnění operace včetně radikálního odstranění metastatických ložisek. Délka trvání této léčby činí obvykle do 6 měsíců s následnou operací (operacemi). Následující kazuistika popisuje úspěšné chirurgické řešení u pacienta s pokročilým tumorem sigmatu i po více než 3 roky trvající chemoterapii v kombinaci s cílenou léčbou.

Snem každého radiologa je, aby každé patologické ložisko, které popisuje, mělo nezaměnitelné charakteristické rysy korespondující s výsledky ostatních vyšetření a klinickým obrazem. Život však přináší i situace, kdy je tomu přesně naopak.

Kazuistika z onkologického oddělení Nemocnice Jihlava popisuje velmi dobrou terapeutickou odpověď na neprodlené nasazení chemoterapie a cílené léčby u 50letého pacienta s metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC) bez mutace RAS, s vstupně výraznou elevací jaterních testů a vysokým rizikem jaterního selhání.

Nespavost představuje u seniorů závažný problém. Zatímco pro krátkodobou léčbu nespavosti máme k dispozici řadu preparátů, pro léčbu nespavosti chronické stále vhodný léčebný postup hledáme. Žádné z dosud dostupných hypnotik není pro seniory zcela bezpečné, včetně novější generace hypnotik, tzv. Z-sloučenin (zolpidem, zopiklon, zaleplon), a to kvůli riziku vzniku závislosti a odvykacích stavů při dlouhodobé léčbě nespavosti.

Portugalští autoři prezentují kazuistiku mladé ženy s diagnózou spinálního obrovskobuněčného tumoru, u níž po léčbě denosumabem nastala kompletní histologická remise.

V předložené kazuistice je diskutován komplikovaný případ 40leté ženy s esenciální trombocytémií (ES), anamnézou intrauterinního úmrtí plodu a recidivující plicní embolií (PE). U pacientky se rozvinula alergická reakce na nízkomolekulární heparin (LMWH), v průběhu těhotenství byla poté úspěšně zajištěna fondaparinuxem.

Bolestivé a potenciálně život ohrožující otoky jsou charakteristické pro hereditární angioedém (HAE), vzácné geneticky podmíněné onemocnění. Nizozemští autoři prezentují v nedávno vydaném přehledu kazuistiku mladé ženy se život ohrožujícím otokem laryngu.

Evropská liga proti revmatismu (EULAR) v doporučeních pro léčbu revmatoidní artritidy (RA) doporučuje u pacienta, který nedosahuje kontroly onemocnění prvním konvenčním syntetickým chorobu modifikujícím léčivem (csDMARD) a má negativní prognostické faktory, zvolit léčivo biologické (bDMARD) nebo cílené syntetické (tsDMARD). Následující kazuistika demonstruje rychlé dosažení remise u pacientky léčené baricitinibem, tj. léčivem ze skupiny tsDMARDs.

U pacientky s celoroční alergickou rýmou, která přestala reagovat na běžnou antialergickou léčbu, přistoupil ošetřující lékař k terapii pomocí fixní kombinace topického kortikosteroidu flutikason-propionátu a topického antihistaminika azelastin-hydrochloridu. Účinek nosního spreje s protizánětlivým, protialergickým a antiedematózním účinkem popisuje následující kazuistika.

Souvislost mezi Crohnovou chorobou a adenokarcinomy tenkého i tlustého střeva je poměrně dobře známá. Zato o souvislosti mezi Crohnovou chorobou a maligním karcinoidem v ileu se toho zase tolik neví. Jeden takový případ popsali kanadští lékaři. Publikovali ho v odborném časopise Canadian journal of surgery.

Závažné jaterní onemocnění ve svém důsledku způsobuje poruchu koagulace a vede k závažným krvácivým stavům. I přes tuto skutečnost existují v hepatologii případy, kdy je nutné užít antikoagulační léčbu. Mezi tyto stavy patří i Buddův–Chiariho syndrom, který je charakterizován ztíženým odtokem krve z jater na úrovni malých či velkých jaterních žil, často i části dolní duté žíly a u 15 % nemocných se přidružuje i porucha průchodnosti kmene portální žíly. Klinický obraz je určen kombinací portální hypertenze a ischemického postižení hepatocytů v důsledku spotřebování kyslíku v krvi městnající se v játrech v závislosti na rychlosti vzniku obstrukce. U chronického průběhu vede toto postižení k vývoji jaterní cirhózy (1).