V Journal of Clinical Periodontology byly publikovány výsledky studie, jež hodnotila efekt probioticky působícího bakteriálního kmene Lactobacillus reuteri coby doplňkové léčby chronické periodontitidy.

U biologických léčiv, která se užívají pro terapii Crohnovy choroby, může časem docházet ke snížení jejich účinku, což vede k nutnosti zvyšovat dávku. Objasnění otázky, jak často k tomu dochází, se věnovala studie publikovaná v červnu 2017.

Někteří odborníci věří, že glaukom a Alzheimerova choroba mají společného více, než je na první pohled patrné. Důvod je přinejmenším v tom, že v pozadí obou onemocnění je degenerace nervových buněk.

Léčba hereditárního angioedému (HAE) prodělává v posledních letech významné změny. Jaký je aktuální konsenzus týkající se krátkodobé a dlouhodobé profylaxe? Co přinesl update WHO/EAACI? Kde by měli být sledováni pacienti s tímto onemocněním? O tom a dalších novinkách v této oblasti hovoříme s MUDr. Markétou Sobotkovou z Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze.

Primární imunodeficience tvoří velmi heterogenní skupinu vrozených onemocnění. Postihují specifickou i nespecifickou imunitu a podle toho se dále klasifikují. Ekonomicky nejvíce náročná a poměrně specifická je péče o pacienty s poruchami tvorby protilátek a s hereditárním angioedémem (HAE). Může ve zlepšení této péče pomoci specializovaný registr?

V rámci webináře nazvaného „Průlom v léčbě HCM“ přednášející svými sděleními pokrývají širokou škálu aspektů hypertrofické kardiomyopatie a jejího managementu −⁠ od patofyziologie a genetiky přes rizikovou stratifikaci a možnosti ovlivnění prognózy pacientů až po jednotlivé terapeutické modality včetně těch nejmodernějších. Nechybí ani diskuse a zodpovězení otázek z terénu, důležitých pro reálnou praxi.

Satelitní sympozium: Jak ještě zlepšit život  pacientů se schizofrenií?

Randomizovaná klinická studie fáze III prokázala, že kombinovaná terapie panitumumabem a režimem FOLFIRI přispívá k prodloužení doby bez progrese onemocnění a zlepšení objektivní odpovědi na léčbu u pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem. Následná analýza této studie se zabývala úspěšností terapie v souvislosti s mutacemi v genech KRAS a NRAS.

Periferní lymfomy z T buněk patří ke skupině nehodgkinských lymfomů (NHL) a spolu s lymfomy z NK buněk tvoří asi 12 % NHL. Jedná se o onemocnění staršího věku, s věkovým mediánem mezi 60 a 65 lety, a jedním ze základních etiologických činitelů je imunosuprese. Lymfomy postihují především lymfatické uzliny, ale objevit se mohou primárně i extranodálně, proto je jejich symptomatologie pestrá: od dlouhodobě zvětšených nebolestivých lymfatických uzlin přes postižení kůže až po abnormální hodnoty v krevním obrazu. Nezřídka přivedou pacienta k lékaři i nespecifické příznaky jako febrilie, nechutenství, hubnutí, noční poty a únava. Pro správné stanovení diagnózy lymfomu je zapotřebí imunohistologického vyšetření vzorku nádorové tkáně, obligatorními diagnostickými postupy jsou rovněž fyzikální vyšetření a CT hrudníku, břicha a malé pánve. Další podrobnosti, a především aktuální modality a postupy terapie periferních lymfomů z T buněk shrnuje ve své videoprezentaci přednosta 1. interní kliniky −⁠ kliniky hematologie 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Marek Trněný, CSc.

Jedním z klíčových kroků maligní transformace je porucha apoptózy. Nádorové buňky využívají řadu mechanismů, které jim umožňují uniknout programované buněčné smrti. Mezi léčiva cílící na regulátory apoptotických drah patří i venetoklax, inhibitor proteinu Bcl-2, používaný k léčbě chronické lymfocytární leukémie (CLL). Venetoklax v kombinaci s obinutuzumabem lze od srpna 2021 nově použít jako hrazenou terapii u dosud neléčených pacientů s CLL, kteří nejsou vhodní pro podávání fludarabinu.

Nizozemsko-britská práce, jejíž výsledky byly publikovány v Journal of Parenteral and Enteral Nutrition, se zabývala problematikou potenciální deficience esenciálních mastných kyselin u pacientů využívajících domácí parenterální výživu.

Každý rok na celém světě podstupují milióny pacientů s onemocněním koronárních cév perkutánní koronární intervenci. V současné době je duální protidestičková léčba, skládající se z nízkých dávek kyseliny acetylsalicylové (ASA) a inhibitoru receptoru P2Y12, považována za standard při prevenci trombotických komplikací u pacientů se stabilním onemocněním koronárních cév po zavedení stentu nebo po akutním koronárním syndromu.

Modulátor sfingosin-1-fosfátového receptoru (S1PR) ozanimod byl recentně schválen k léčbě relaps-remitentní roztroušené sklerózy (RRRS) v aktivním stadiu. Shrnujeme dosavadní poznatky k jeho mechanismu účinku a výsledky dostupných studií hodnotících jeho účinnost a bezpečnost.

Je v terapii Alzheimerovy nemoci výhodnější memantin, inhibitor acetylcholinesterázy (donepezil), nebo jejich kombinace? Na tuto otázky se pokusily odpovědět 2 metaanalýzy, jejichž závěry shrnujeme v následujícím článku.

Američtí odborníci vytvořili tabulku, která ukazuje průměrnou závažnost funkčního omezení pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) podle délky trvání choroby. Pomocí ní je možné i bez neurologického vyšetření porovnávat míru postižení a rychlost jeho progrese u různých populací.