kazuistiky

Nové poznatky v problematice deficitu železa u pacientů se srdečním selháním byly nedávno reflektované i v aktuálních guidelines ESC pro léčbu srdečního selhání. Vedle rekapitulace dřívější evidence se následující práce věnuje rovněž výsledkům studie AFFIRM-HF, které rozšířily indikaci karboxymaltózy železa i pro nemocné po akutní dekompenzaci srdečního selhání. Bylo prokázáno, že po intravenózní suplementaci železa dochází ke zlepšení symptomů, výkonnosti a snížení počtu hospitalizací pro dekompenzaci srdečního selhání, což pro pacienty ve výsledku znamená zlepšení kvality života. Ilustrativní kazuistika z českého prostředí potom popisuje případ 60leté pacientky se srdečním selháním ischemické etiologie, u které byl při zhoršení stavu zjištěn deficit železa a po intravenózním podání karboxymaltózy železa došlo k výraznému zlepšení symptomatologie. Kazuistiku doplňujeme přehledem vlastních zkušeností při sledování a léčbě deficience železa u pacientů se srdečním selháním.

Těhotenství a porod jsou z pohledu hemostázy pro ženy s von Willebrandovou chorobou (vWD) poměrně zátěžovými obdobími a situacemi. Mohou být spojené se zvýšeným rizikem krvácení jak matky, tak i novorozence. Z tohoto důvodu je velmi důležitý multidisciplinární přístup ke každé těhotné ženě –⁠ se zapojením hematologa (ideálně ve specializovaném centru), porodního týmu a poté také gynekologa, který se o ženu bude starat v poporodním období. Optimální je včasné vytvoření porodního plánu, který bude v období porodu a zejména šestinedělí pečlivě dodržován. Uvedená slova názorně ilustruje také následující kazuistika.

Snem každého radiologa je, aby každé patologické ložisko, které popisuje, mělo nezaměnitelné charakteristické rysy korespondující s výsledky ostatních vyšetření a klinickým obrazem. Život však přináší i situace, kdy je tomu přesně naopak.

Následující kazuistika popisuje případ pacienta, který byl v prosinci 2020 akutně operován pro ileus na podkladě stenozujícího tumoru sigmatu. Peroperačně byly diagnostikovány 3 jaterní metastázy. Systémovou chemo-bioterapií bylo dosaženo významné regrese velikosti s následným radikálním výkonem –⁠ jaterní metastazektomií. V současné době je pacient vzhledem k recidivě jaterních metastáz a rozsevu do plic léčen další linií systémové léčby.

Portugalští autoři prezentují kazuistiku mladé ženy s diagnózou spinálního obrovskobuněčného tumoru, u níž po léčbě denosumabem nastala kompletní histologická remise.

Neoadjuvantní léčba (chemoradioterapie) kolorektálního karcinomu se pravidelně používá u pokročilých tumorů rekta, kde je cílem zmenšení velikosti tumoru pro operatéra a zajištění co nejlepšího radikálního výsledku pro pacienta. Hlavně u metastatických nádorů zbývajících částí trávicí trubice hovoříme spíše o indukční léčbě, která využívá kombinaci cílené léčby a chemoterapie za stejným účelem –⁠ tedy zmenšení rozsahu nádorového onemocnění a případně umožnění operace včetně radikálního odstranění metastatických ložisek. Délka trvání této léčby činí obvykle do 6 měsíců s následnou operací (operacemi). Následující kazuistika popisuje úspěšné chirurgické řešení u pacienta s pokročilým tumorem sigmatu i po více než 3 roky trvající chemoterapii v kombinaci s cílenou léčbou.

Kazuistika z onkologického oddělení Nemocnice Jihlava popisuje velmi dobrou terapeutickou odpověď na neprodlené nasazení chemoterapie a cílené léčby u 50letého pacienta s metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC) bez mutace RAS, s vstupně výraznou elevací jaterních testů a vysokým rizikem jaterního selhání.

Nespavost představuje u seniorů závažný problém. Zatímco pro krátkodobou léčbu nespavosti máme k dispozici řadu preparátů, pro léčbu nespavosti chronické stále vhodný léčebný postup hledáme. Žádné z dosud dostupných hypnotik není pro seniory zcela bezpečné, včetně novější generace hypnotik, tzv. Z-sloučenin (zolpidem, zopiklon, zaleplon), a to kvůli riziku vzniku závislosti a odvykacích stavů při dlouhodobé léčbě nespavosti.

V předložené kazuistice je diskutován komplikovaný případ 40leté ženy s esenciální trombocytémií (ES), anamnézou intrauterinního úmrtí plodu a recidivující plicní embolií (PE). U pacientky se rozvinula alergická reakce na nízkomolekulární heparin (LMWH), v průběhu těhotenství byla poté úspěšně zajištěna fondaparinuxem.

Následující kazuistika popisuje léčbu pacientky s diagnózou paranoidní schizofrenie po relapsu onemocnění. V průběhu terapie se vyskytly komplikace v podobě nárůstu hmotnosti, zhoršení metabolických parametrů, sedace i sexuální dysfunkce, pacientka navíc není schopna dodržovat zásady zdravého životního stylu. Dá se i v takovém případě najít optimální léčebný postup?

Evropská liga proti revmatismu (EULAR) v doporučeních pro léčbu revmatoidní artritidy (RA) doporučuje u pacienta, který nedosahuje kontroly onemocnění prvním konvenčním syntetickým chorobu modifikujícím léčivem (csDMARD) a má negativní prognostické faktory, zvolit léčivo biologické (bDMARD) nebo cílené syntetické (tsDMARD). Následující kazuistika demonstruje rychlé dosažení remise u pacientky léčené baricitinibem, tj. léčivem ze skupiny tsDMARDs.

Bolestivé a potenciálně život ohrožující otoky jsou charakteristické pro hereditární angioedém (HAE), vzácné geneticky podmíněné onemocnění. Nizozemští autoři prezentují v nedávno vydaném přehledu kazuistiku mladé ženy se život ohrožujícím otokem laryngu.

Souvislost mezi Crohnovou chorobou a adenokarcinomy tenkého i tlustého střeva je poměrně dobře známá. Zato o souvislosti mezi Crohnovou chorobou a maligním karcinoidem v ileu se toho zase tolik neví. Jeden takový případ popsali kanadští lékaři. Publikovali ho v odborném časopise Canadian journal of surgery.

Souvislost mezi Crohnovou chorobou a adenokarcinomy tenkého i tlustého střeva je poměrně dobře známá. Zato o souvislosti mezi Crohnovou chorobou a maligním karcinoidem v ileu se toho zase tolik neví. Jeden takový případ popsali kanadští lékaři. Publikovali ho v odborném časopise Canadian journal of surgery.