ČEPICK%C

Pokročilo se při hledání optimálního režimu udržovací anti-EGFR léčby pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC) bez mutace RAS (wt −⁠ wild-type)? Vyjasnilo se v otázce opětovného nasazení monoklonálních protilátek (mAb) anti-EGFR u pacientů s mCRC bez mutací RAS a BRAF (wt-RAS/BRAF)? V čem může být u těchto nemocných nápomocná tekutá biopsie? A může kombinování chemoterapie s anti-EGFR protilátkou zlepšit patologickou kompletní odpověď u pacientů s 4× wild-type karcinomem rekta? Odpovědi se pokusilo nabídnout sympozium, které tvořilo součást programu letošního virtuálního Světového kongresu o gastrointestinálních karcinomech (Virtual ESMO World Congress on Gastrointestinal Cancer 2021).

První cílená léčba pro pacienty se systémovým lupusem erythematodes (SLE) byla schválena v roce 2011. S cestou belimumabu z laboratoře k pacientům i s úspěchy v klinické praxi, jichž dosáhl, seznámila účastníky 2. setkání center biologické léčby pro SLE a LN, konaného 13.–14. 11. 2025 v Praze, MUDr. Marta Olejárová, CSc., z Revmatologické kliniky 1. LF UK a Revmatologického ústavu v Praze.

Prevalence bolesti u hospitalizovaných seniorů dosahuje podle některých studií až 82,9 %, u poloviny sledovaných pacientů bolest dlouhodobě přetrvává a výrazně ovlivňuje kvalitu jejich života (Zanocchi et al., 2008). Trvalou analgetickou léčbu přitom mělo zavedenu jen 20 % sledovaných, 60 % bylo bez léčby a analgetika on demand (na požádání) byla ordinována u 16 % seniorů.

Nová pravidla pro management dyslipidemií zveřejněná v září 2019 přinesla nové paradigma pro kardiovaskulární prevenci, které lze shrnout do principu „čím dříve níže, tím lépe“. Již delší dobu víme, že pro manifestaci velké aterosklerotické cévní komplikace musí být cévní stěna vystavena tzv. kumulativní zátěži LDL-cholesterolem (LDL-C) ve výši 150 mmol/l. Určujeme ji jako průměrnou roční koncentraci LDL-C násobenou počtem let, po která působí. Dosavadní přístup je příliš konzervativní a lze konstatovat, že „lipidovou“ intervenci si zaslouží prakticky každý nemocný s vyšším krevním tlakem. Nicméně odstup mezi diagnózou arteriální hypertenze a dyslipidemie stále zůstává téměř 10 let. Pro úspěšnost preventivní intervence je mimo jiné důležitá adherence pacienta, kterou lze ovlivnit volbou osvědčených léčiv s dobrým bezpečnostním profilem. Mezi taková léčiva patří fixní kombinace. V prevenci kardiovaskulárních nemocnění zapříčiněných aterosklerózou je to kombinace atorvastatinu s perindoprilem –⁠ přípravek Euvascor®, který nabízí více fixních kombinací umožňujících titraci dávky perindoprilu k maximu.

Gingivální recesy jsou nejen estetickým, ale také funkčním problémem v každodenní praxi stomatologů. Polsko-italský tým odborníků se ve své pilotní klinické studii zaměřil na aplikaci heterologního kolagenu typu I a hodnocení stavu gingivální tkáně po injekční aplikaci atelokolagenu. Prozatímní výsledky jsou slibné.

Levosimendan je inodilatační lék, který díky svým farmakologickým účinkům a bezpečnostnímu profilu představuje užitečnou terapeutickou možnost u pacientů s pokročilým chronickým srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí (HFrEF). Nedávno publikovaný přehledový článek shrnuje jeho farmakologické vlastnosti a prokázanou klinickou účinnost.

S potěšením oznamujeme důležitou novinku týkající se teriparatidu –⁠ léčiva Terrosa, která má zásadní přínos pro pacienty s osteoporózou. Od srpna 2025 je Terrosa na českém trhu dostupná v nové, uživatelsky přívětivější formě předplněného pera.

Flukloxacilin je penicilinové antibiotikum v intravenózní i perorální lékové formě, které společně s dalším v Česku užívaným antibiotikem −⁠ oxacilinem −⁠ patří do skupiny isoxazolyl-penicilinů, jež vznikla modifikací postranního řetězce základní beta-laktamové molekuly. Tato modifikace zajišťuje isoxazolyl-penicilinům odolnost vůči stafylokokové penicilináze; nahradily tedy penicilin poté, co většina stafylokoků získala schopnost penicilinázu tvořit.

Jak postupovat v prevenci u aterotrombotických příhod po akutním koronárním syndromu (AKS)? Myslí se v praxi dostatečně na tyto pacienty? Umíme individualizovat antiagregační léčbu u vysoce rizikových pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) či symptomatickým onemocněním periferních tepen (PAD)? A jak si stojí jednotlivá antikoagulancia z hlediska indikace, účinnosti a nákladové efektivity? O aktuální zkušenosti i data se s námi podělil prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc., ze II. interní kliniky LF MU a FN u sv. Anny v Brně.

Mavakamten je reverzibilní inhibitor srdečního myosinu, který zasahuje přímo do patofyziologie hypertrofické kardiomyopatie (HCM). Jeho účinkem je odstranění obstrukce ve výtokovém traktu levé komory (LVOT) a zlepšení symptomatologie pacientů. Námi prezentovaná kazuistika dokládá efekt mavakamtenu, který byl přidaný ke standardní léčbě betablokátorem, na pokles gradientu v LVOT a zvýšení výkonnosti pacientky po již dříve provedené –⁠ ale neúspěšné –⁠ alkoholové septální ablaci. Léčba mavakamtenem byla u referované pacientky dobře tolerovaná a nemusela být přerušena pro pokles ejekční frakce levé komory (EF LK) pod 50 %. Dále v textu diskutujeme postavení mavakamtenu v léčbě obstrukční HCM a její management (zahájení, vedení, dávkování...).

Následující kazuistika ilustruje vcelku typický fenotyp pacienta se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí levé komory (HFpEF). Popsaný případ reflektuje velmi dobrou klinickou odezvu na léčbu inhibitory SGLT2 (tj. glifloziny), jejichž nasazení u těchto pacientů zmírňuje příznaky srdečního selhání a redukuje počty hospitalizací i kardiovaskulární mortalitu. Důležitým výstupem je v tomto konkrétním případu rovněž regrese echokardiografických známek diastolické dysfunkce LK.

Vysoký krevní tlak (TK) je nejčastější komorbiditou u jedinců s diabetem mellitem 2. typu (DM2). Současný výskyt obou onemocnění zvyšuje kardiovaskulární (KV) riziko pacientů, přičemž hypertenze patří mezi nejsnáze modifikovatelné KV rizikové faktory. Její léčba má ovšem u pacientů s DM2 svá specifika, která se vyvíjejí s novými poznatky i rozšiřujícím se portfoliem dostupné terapie DM2, KV a renálních onemocnění. Na aktuální pohled na tuto problematiku jsme se zeptali přednosty Geriatrické interní kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze prof. MUDr. Milana Kvapila, CSc., MBA.

V rámci 9. hemofilické akademie, která se v on-line prostředí konala 5.–7. října v Budapešti, zazněla přednáška Csongora Kisse z Debrecínské univerzity na téma minulosti, současnosti a budoucnosti dosažení a udržení optimální údolní (trough) hladiny koagulačních faktorů v profylaxi hemofilie.

Ixekizumab, monoklonální protilátka proti IL-17A, je schválen k léčbě středně těžké až těžké ložiskové psoriázy. Cílem níže prezentovaných studií fáze III bylo zhodnotit jeho dlouhodobou (5letou) účinnost a bezpečnost.

Epkoritamab vykázal v klinických studiích slibné výsledky v léčbě difuzního velkobuněčného B lymfomu (DLBCL), relabujícího/refrakterního folikulárního lymfomu (R/R FL), chronické lymfocytární leukémie (CLL) a Richterova syndromu. U pacientů s R/R FL vedl k vysokému podílu léčebných odpovědí v monoterapii a v kombinaci s režimem R2. Nedávno publikovaný přehled výsledků s touto bispecifickou protilátkou ukazuje, že má potenciál stát se základní součástí léčby pacientů s B-buněčnými lymfomy.