Gingivální recesy neboli stav, kdy dochází k odhalení krčků zubů, často ústí v dentinovou hypersenzitivitu zubu (studené nápoje, zmrzlina, sladká jídla) a zvýšenou náchylnost zubu ke vzniku kazu, samotné exponované zubní kořeny jsou potom náchylné k abrazi a erozi a v neposlední řadě zhoršují estetiku dentice.
Vznik gingiválních recesů je multifaktoriální, přičemž rizikovými faktory jsou například fenotyp gingivy, tenký biotyp kosti alveolárního výběžku, dehiscence alveolární kosti, tvar symfýzy, malpozice zubů, nevyhovující artikulace chrupu, ale také nevhodná technika provádění ústní hygieny (nevhodná tvrdost kartáčku, horizontální technika čištění, abrazivní pasty) nebo bruxismus či kouření. Výskyt recesů dásní není omezený na určitou věkovou kategorii, ačkoliv existují názory, že s přirozeným stárnutím se jejich incidence zvyšuje.
Problematika je komplexní a recesy mohou souviset také s komplikacemi ortodontické léčby. Tzv. Millerova klasifikace (škála I−IV) dělí gingivální recesy do jednotlivých tříd na základě hodnocení hranice ústupu marginální tkáně, interdentálního septa a gingivy a vyhlídky na krytí kořene.
Kolagen tvoří až 65 % objemu gingiválního pojiva a hraje zásadní roli ve stabilitě měkkých tkání. Při zánětlivých stavech dochází k jeho destrukci enzymy, zejména kolagenázou, což vede k postupné degradaci periodontálního ligamenta. Význam kolagenu v regeneraci tkání je dlouhodobě znám – zejména typ I a III mají schopnost podporovat proliferaci fibroblastů, angiogenezi a hojení ran.
Více než 90 % kolagenu přítomného v lidském těle tvoří kolagen I. typu. Atelokolagen je enzymaticky upravená forma kolagenu typu I extrahovaného z koňských šlach, zbavená telopeptidových oblastí, které jsou zodpovědné za imunogenitu. Díky tomu je atelokolagen považován za bezpečný biomateriál pro široké spektrum klinických aplikací – od estetické medicíny po regenerativní chirurgii. Má vysokou biokompatibilitu, nízkou antigennost a vhodnou biodegradabilitu. Jeho injekční forma umožňuje cílené působení v místech tkáňové atrofie.
Do studie byli zařazeni pouze pacienti s gingiválními recesy Millerovy třídy I (tj. gingivální defekt nezasahující do mukogingiválního spojení, bez ztráty kosti nebo gingivální tkáně v mezizubním prostoru postiženého zubu), vyloučeni byli pacienti s místními záněty, aktivní parodontitidou, systémovými onemocněními a nekariézními lézemi skloviny.
Pilotní studie zahrnovala 18 pacientů (2 muži a 16 žen) ve věku 40–55 let s celkem 97 recesy třídy I. Hodnocenými parametry byla hloubka recesu, ztráta gingiválních papil a tloušťka gingivy. Vstupní a kontrolní vyšetření byla prováděna pomocí kalibrované parodontologické sondy a digitálního posuvného meřítka (kaliperu). Ve všech případech byl atelokolagen (100 mg) naředěn 4,5 ml fyziologického roztoku (0,9% NaCl) a 0,5 ml 2% lidokainu a aplikován do keratinizované gingivy ve vzdálenosti 2 mm nad bází papil, 2–3× ve dvoutýdenních intervalech.
U všech 97 případů gingiválních recesů byl atelokolagen aplikován 2×, ve 37 případech dokonce 3×. Změny byly viditelné při klinickém vyšetření a byly statisticky významné. Již po dvou aplikacích atelokolagenu byl pozorován signifikantní pokles hloubky recesu (z mediánu 1 mm na 0 mm), zlepšení stavu papil a zvýšení tloušťky gingivy (z 0,3 na 0,6 mm; p < 0,000001). Třetí injekce atelokolagenu vedle k dalšímu zvýšení tloušťky gingivy (až na 0,7 mm), avšak bez dalšího výraznějšího přínosu v oblasti papil. Výsledky potvrzují efektivitu dvojí aplikace při zachování jednoduchého léčebného protokolu.
Obr. 1 Pacient s vícečetnými recesy Millerovy třídy I v horní části (A) před a (B) po 3 injekčních aplikacích atelokolagenu
Obr. 2 Pacient s recesy Millerovy třídy I v horním a dolním oblouku (A) před a (B) po 3 aplikacích atelokolagenu
Injekční forma atelokolagenu se jeví být slibným materiálem pro regeneraci a stimulaci měkkých tkání dásní, který umožňuje snížení počtu výkonů v postižené oblasti a představuje minimálně invazivní alternativu, zejména pro pacienty s estetickými nároky a nízkou tolerancí k chirurgickým zákrokům. Tato pilotní studie představuje první klinické pozorování účinku injekčního equinního atelokolagenu na gingivální tkáň.
(lexi)
Zdroje:
1. Wyganowska-Swiatkowska M., Duda-Sobczak A., Corbo A., Matthews-Brzozowska T. Atelocollagen application in human periodontal tissue treatment – a pilot study. Life (Basel) 2020; 10 (7): 114, doi: 10.3390/life10070114.
2. Janková A., Marek I., Vyhlídalová P. Gingivální recesy a ortodontická léčba. Česká stomatologie a praktické zubní lékařství 2023; 123 (3): 59–67, doi: 10.51479/cspzl.2023.003.
3. Mesa C. L., Corbo A., Gkouvi A., Risuleo G. Bio-active principles from the animal and plant kingdom: a review. Adv Res Org Inorg Chem 2020; 1 (1): 1001.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
