Epkoritamab je s.c. podávaná bispecifická protilátka, která cílí na CD3 a CD20. Na základě předběžných klinických studií byl v květnu 2023 podmínečně schválen v USA a v září 2023 také v EU pro léčbu B-buněčných nehodgkinských lymfomů (NHL). Schválené indikace v EU zahrnují monoterapii dospělých pacientů s R/R DLBCL nebo R/R FL po ≥ 2 liniích systémové léčby.1
Indikace v terapii DLBCL vychází z výsledků studie fáze I/II EPCORE NHL-1, která zařadila pacienty s R/R maligními nádory ze zralých CD20-pozitivních B lymfocytů po ≥ 2 předchozích liniích léčby zahrnujících anti-CD20 protilátku. Pacienti mohli být také předléčeni CAR-T-buněčnou terapií. Epkoritamab vedl u pacientů DLBCL během mediánu sledování 25 měsíců k podílu léčebných odpovědí (ORR) 63,1 % včetně 40,1 % kompletních remisí (CR), s mediánem délky trvání léčebné odpovědi 17,3 měsíce (95% interval spolehlivosti [CI] 9,7–26,5).2
Slibnou možností je epkoritamab u FL, což je onemocnění, u kterého při chemoterapii asi ve 20 % případů dochází k časné progresi do 24 měsíců od zahájení iniciální léčby (POD24). U těchto nemocných dosud nebyl k dispozici žádný optimální terapeutický postup. Studie EPCORE NHL-1 zahrnovala podskupinu 128 pacientů s R/R FL po ≥ 2 předchozích liniích léčby, z nichž 70,3 % vykázalo dvojí refrakternost − vůči anti-CD20 protilátce a alkylující látce. Při léčbě epkoritamabem činil u této kohorty ORR 82 % (95% CI 74,3–88,3), přičemž mediánu délky trvání odpovědi nebylo dosaženo.3, 4
V celé studii EPCORE NHL-1 byly nežádoucí příhody související s léčbou stupně ≥ 3 zaznamenány u 26,8 % léčených. Nejčastěji (v polovině případů) se jednalo o syndrom z uvolnění cytokinů (CRS), který se zpravidla manifestoval symptomy nízkého stupně s predikovatelným začátkem, obvykle po podání některé dávky v 1. cyklu (typicky 15. den), s mediánem vzniku za 20 hodin po aplikaci. CRS stupně ≥ 3 byl popsán jen ve 2,5 % případů a byl úspěšně řešen podáním blokátoru IL-6 tocilizumabu. Většina případů CRS odezněla do 2 dnů. Další nežádoucí příhody zahrnovaly neutropenii (24 %), pyrexii (24 %), únavu (23 %), nauzeu (22 %) a průjem (21 %). U malého procenta pacientů se objevil syndrom neurotoxicity spojený s efektorovými imunitními buňkami (ICANS), charakterizovaný afázií, záchvaty, bolestí hlavy a encefalopatií, a to převážně stupně 1/2.3
U populace s FL nebyly zjištěny žádné nové bezpečnostní signály. Nejčastější nežádoucí příhodou byl CRS (u 66,4 % léčených; pouze u 1,6 % stupně ≥ 2).
Ve studii fáze Ib/II EPCORE NHL-2 bylo 109 pacientů s R/R FL léčeno 12 cykly epkoritamabu s rituximabem a lenalidomidem (R2). Dosaženo bylo ORR 97 % včetně 86 % CR. Roční přežití bez progrese (PFS) činilo 80 %. Vysoký podíl léčebných odpovědí byl zjištěn u různých podskupin včetně pacientů s POD24 nebo s vysokým skóre FLIPI (Follicular Lymphoma International Prognostic Index). Uvedené výsledky překonaly monoterapii epkoritamabem i terapii R2. Tato kohorta pacientů ovšem byla předléčena v mediánu pouze 1 linií léčby a zahrnovala relativně nízké procento jedinců refrakterních vůči předchozí terapii.3
V současné době probíhá studie fáze III EPCORE FL-1, která hodnotí bezpečnost a účinnost přidání epkoritamabu k R2 u pacientů s R/R FL.3
V léčbě pacientů s R/R FL se epkoritamab podává v 3stupňovém plánu vzestupné titrace dávek. V 1. cyklu 1. den 0,16 mg, (1. stupeň), 8. den 0,8 mg (2. stupeň), 15. den 3 mg (3. stupeň) a 22. den 48 mg jako první plná dávka. Ta se dále aplikuje ve 2.–3. cyklu každý týden, ve 4.–9. cyklu každé 2 týdny a od 10. cyklu každé 4 týdny. Před aplikací je potřebná premedikace kortikosteroidy, difenhydraminem a paracetamolem, důležitá je dostatečná hydratace. Doporučuje se profylaxe pneumonie vyvolané Pneumocystis jirovecii a infekcí způsobených herpetickými viry. Terapie epkoritamabem má pokračovat do progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity.1
V léčbě folikulárního lymfomu epkoritamab nabízí slibnou možnost pokrýt dosud nenaplněné terapeutické potřeby.
(zza)
Zdroje:
1. SPC Tepkinly. Dostupné na: www.ema.europa.eu/cs/documents/product-information/tepkinly-epar-product-information_cs.pdf
2. Thieblemont C., Karimi Y. H., Ghesquieres H. et al. Epcoritamab in relapsed/refractory large B-cell lymphoma: 2-year follow-up from the pivotal EPCORE NHL-1 trial. Leukemia 2024 Dec; 38 (12): 2653–2662, doi: 10.1038/s41375-024-02410-8.
3. Molica S., Rossi M., Allsup D. Epcoritamab in B-cell malignancies: current status and prospects. Expert Opin Biol Ther 2024; 24 (1–2): 1–5, doi: 10.1080/14712598.2024.2310148.
4. Linton K. M., Vitolo U., Jurczak W. et al. Epcoritamab monotherapy in patients with relapsed or refractory follicular lymphoma (EPCORE NHL-1): a phase 2 cohort of a single-arm, multicentre study. Lancet Haematol 2024; 11 (8): e593–e605. doi: 10.1016/S2352-3026(24)00166-2.
