Zdravá strava, zdravé zuby?! Ne vše, co je zdravé pro naše tělo, je rovněž zdravé pro naše zuby – zejména tehdy, když je takový negativní vliv spojen ještě s nesprávnou konzumací potravin a nápojů nebo když se dopouštíme stravovacích chyb. Na tomto místě bychom také rádi uvedli několik „pravidel chování“ pro prevenci zdraví ústní dutiny, která by měla být zohledněna.

Karcinom štítné žlázy je nejčastěji se vyskytující malignitou endokrinního systému, přičemž papilární karcinom (PTC) představuje největší podíl nově diagnostikovaných případů. Většina pacientů s PTC přichází v období, kdy je onemocnění lokalizováno pouze v oblasti štítné žlázy

Získaná hemofilie A je závažné hematologické onemocnění, které se může objevit prakticky kdykoliv v průběhu života, navíc jím na rozdíl od vrozené formy mohou onemocnět i ženy. Jak vlastně tato vzácná, ale život ohrožující choroba vzniká? Jak se projevuje, proč není vždy snadné ji odhalit a u kterých pacientů je třeba být zvýšeně na pozoru? A jaké možnosti léčby nabízí současná medicína? Nejen na tyto otázky jsme hledali odpovědi na lednovém webináři s názvem „Cílená diagnostika a léčba získané hemofilie A“, jehož záznam si nyní můžete poslechnout. Pokud nám zanecháte vzkaz se zpětnou vazbou, zda pro vás byl užitečný z hlediska klinické praxe, budeme rádi.

Fixní kombinace nesteroidního antiflogistika diklofenaku a centrálního myorelaxancia orfenadrinu se používá především v terapii vertebrogenního algického syndromu a pooperační bolesti. Výhodou této kombinace je vzájemná potenciace analgetického účinku, výborný bezpečnostní profil a jednoduchá aplikace.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE – DÍL 3: Začátkem tohoto roku byl spuštěn pilotní program časného záchytu karcinomu plic. Jedná se již o čtvrtý národní screeningový program, zaměřený tentokrát především na rizikové jedince − kuřáky. Cílem plicního screeningu je vyhledávat asymptomatické zhoubné plicní nádory v časném operabilním stadiu a snížit tak úmrtnost na toto onemocnění. Podrobněji jsme k tématu hovořili s hosty našeho dalšího podcastu – přednostou I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí 1. LF UK a VFN v Praze docentem Jiřím Votrubou a přednostou III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol profesorem Robertem Lischkem.

Roztroušená skleróza mozkomíšní (RS) má značný sociální dopad a ekonomické důsledky. Chronický a progresivní průběh onemocnění, stejně jako jeho časný nástup v ekonomicky produktivním věku zdůvodňují vysoké přímé i nepřímé náklady, které se vážou k RS. Léčba roztroušené sklerózy navíc v průběhu posledních patnácti let prošla významnými změnami, především v důsledku příchodu nových, chorobu modifikujících léků (DMD).

Diabetes mellitus (DM) je považován za nezávislý rizikový faktor pro rozvoj ischemické choroby srdeční (ICHS). Prevalence ICHS přitom trvale narůstá, takže časné zachycení rizikových faktorů a jejich eliminace hrají zásadní roli ve snížení morbidity a mortality všech rizikových pacientů. Metformin je u pacientů s DM 2. typu odbornými doporučeními stále považován za lék 1. volby. Kromě účinků vedoucích ke snížení glykémie má ovšem i efekt kardioprotektivní. V poslední době se na něj proto zaměřují studie zabývající se primární i sekundární kardiovaskulární prevencí u pacientů s DM i bez něj.

Pro zmírnění příznaků syndromu dráždivého tračníku (IBS) se často doporučuje dieta s nízkým obsahem fermentovatelných sacharidů s krátkým řetězcem. Ačkoliv bylo provedeno několik randomizovaných studií, které hodnotily účinnost této diety, nebylo dosud k dispozici systematické hodnocení a jednotlivé studie používaly různé kontrolní intervence. Mezinárodní kolektiv výzkumníků se proto rozhodl připravit systematický přehled literatury se síťovou analýzou, který byl recentně publikován v časopisu Gut.