Syndrom Dravetové –⁠ seznamte se

Etiologie a epidemiologie

Tento syndrom poprvé popsala v roce 1978 jako těžkou myoklonickou epilepsii v časném dětství (SMEI) Charlotte Dravetová a onemocnění bylo v roce 1989 přejmenováno právě na syndrom Dravetové.^{1, 3} Jedná se o vývojovou a epileptickou encefalopatii se vznikem v časném dětství, která je spojenáa s celoživotním výskytem záchvatů rezistentních na léčbu a poruchami intelektu, chování a chůze.⁴

V roce 2001 byl objeven genetický podklad DS, a to de novo mutace genu pro α-1 podjednotku sodíkového kanálu (SCN1A) na chromosomu 2q24.¹ Je zodpovědná za 70–80 % případů tohoto onemocnění.^{2, 3} Vzácněji byly u pacientů s DS identifikovány i mutace v dalších genech: SCN2A, SCN3A, SCN7A, SCN8A a SCN9A, GABARG2, SCN1B a PCDH19. U 20 % pacientů je však etiologie neznámá.¹ Incidence se dle nejnovějších údajů udává 1/22 000, častěji jsou postiženi chlapci, a to v poměru 2 : 1.³

Klinické projevy a prognóza

Klinicky se DS manifestuje v 1. roce života (s vrcholem kolem 5. měsíce věku) u dosud normálně se vyvíjejících dětí.² Objevují se recidivující protrahované febrilní konvulzivní a hemikonvulzivní záchvaty. Epilepsie je farmakorezistentní, blokátory sodíkových/kalciových kanálů (fenytoin, lamotrigin, karbamazepin a vysoké dávky fenobarbitalu) mohou záchvaty zhoršovat, jiná léčiva mohou naopak jejich výskyt redukovat.³

DS se dále vyvíjí s věkem. Deteriorace psychomotorického vývoje se objevuje mezi 2. a 6. rokem života.² Dochází k poruchám chování a poklesu kognitivních funkcí s rozvojem mentální retardace. V neurologickém nálezu se objevují ataxie, centrální hypotonie a pozitivní pyramidové iritační jevy.²

V dospělosti se onemocnění manifestuje jako perzistentní motorická a kognitivní dysfunkce. Objevují se i jiné typy záchvatů (konvulzivní, myoklonické, absence, fokální a tonické). Motorické dysfunkce zahrnují ataxii, tremor, dysartrii, pyramidové a extrapyramidové jevy. Kognitivní poruchy, jež se vyskytují u většiny pacientů, zahrnují poruchy zrakově motorické integrace a zrakového vnímání, exekutivní dysfunkce a poruchy řeči. Pacienti mívají také psychiatrické poruchy jako agresivitu, agitovanost, obsesi nebo patologické shromažďování.¹

DS je spojen se zvýšenou mortalitou, nejčastější příčinou smrti je náhlá neočekávaná smrt u epilepsie (SUDEP) a status epilepticus.¹ Průměrný věk úmrtí pacientů činí 11 let.²

Diagnostika a léčba

DS je diagnostikován klinicky a na základě genetického vyšetření, které je doporučeno u vývojově normálních dětí ve věku 2–15 měsíců s jediným prolongovaným hemiklonickým záchvatem nebo lokálním/generalizovaným status epilepticus neznámé etiologie v souvislosti s očkováním či horečkou.⁴

Terapeutické možnosti zahrnují protizáchvatové léky, kanabinoidy, ketogenní dietu a chirurgické výkony, jakými jsou hloubková mozková stimulace (DBS) a stimulace nervus vagus (VNS).¹ Uplatňují se obecné principy léčby jednotlivých typů záchvatů podle toho, které v klinickém obrazu dominují.² V udržovací léčbě lze v 1. či 2. linii zvážit valproát, klobazam, stiripentol a fenfluramin.⁴ Například s fenfluraminem lze podle německé studie dosáhnout během 3 měsíců snížení výskytu záchvatů nejméně o 50 % u 68 % pacientů a úplné bezzáchvatovosti u 14 %.⁵ Vzhledem k refrakternosti záchvatů na stávající protizáchvatové léky je ve vývoji několik molekul, jež by mohly pomoci zlepšit prognózu pacientů s DS.

(zza)

Zdroje:
1. Anwar A., Saleem S., Patel U. K. et al. Dravet syndrome: an overview. Cureus 2019; 11 (6): e5006, doi: 10.7759/cureus.5006. 
2. Danhofer P., Horák O., Fakusová L. Syndrom Dravetové: těžká myoklonická epilepsie v časném dětství. Neurologie pro praxi 2015; 16 (1): 38–42.
3. Danhofer P., Brunová K., Ošlejšková H. Syndrom Dravetové (těžká infantilní myoklonická epilepsie): charakteristiky onemocnění v dospělém věku. Neurologie pro praxi 2017; 18 (2): 113–116.
4. Wirrell E. C., Hood V., Knupp K. G. et al. International consensus on diagnosis and management of Dravet syndrome. Epilepsia 2022 Jul; 63 (7): 1761−1777, doi: 10.1111/epi.17274.
5. Strzelczyk A., Pringsheim M., Mayer T. et al. Efficacy, tolerability, and retention of fenfluramine for the treatment of seizures in patients with Dravet syndrome: compassionate use program in Germany. Epilepsia 2021; 62 (10): 2518−2527, doi: 10.1111/epi.17034.