Kazuistika: Revamil v rámci chronické péče

Vstupní data pacientky

Na oddělení dlouhodobé péče byla přeložena 93letá polymorbidní pacientka. Pacientka trpěla silně zarudlým bércovým vředem s povlaky na pravé dolní končetině o délce přibližně 13 cm. Bércový vřed byl nejspíše důsledkem diabetu mellitu II. typu s prokázanými periferními oběhovými komplikacemi. Další komorbidity pacientky zahrnovaly chronickou hypertenzi, generalizovanou aterosklerózu, chronickou ischemickou chorobu srdeční, těžkou obezitu a onemocnění močové soustavy. V minulosti pacientka prodělala mozkový infarkt způsobený neurčenou okluzí nebo stenózou mozkových tepen.

Léčba bércového vředu

Léčba byla zahájena oplachy Dermacynem vždy na 20 minut. Dermacyn je superoxidovaný roztok určený ke snížení mikrobiální zátěže rány. Dále byla rána důsledně převazována za použití Revamilu, a to vždy v pondělí, ve středu a v pátek.

Výsledky léčby

Již po 14 dnech ustoupila pacientce bolest a bylo možné vysadit analgetickou léčbu. Postupně docházelo ke zmenšování rány. Za dva měsíce od zahájení léčby byl bércový vřed zcela vyléčen.

Revamil

Revamil je hydrofilní gel obsahující sterilní lékařský med. Med je velmi dobře znám pro svůj antibakteriální účinek. Konkrétní mechanismus účinku spočívá v aktivaci enzymu glukózooxidázy při styku Revamilu s ránou. Glukózooxidáza pak dává vzniknout malému množství peroxidu vodíku, které je ale dostatečné pro zajištění kontinuálního antibakteriálního efektu. Díky glukózooxidáze vzniká také kyselina glukonová, poskytující nízké pH, které je vhodné pro rychlou léčbu rány. Vysoký obsah cukrů v medu pak způsobí hydrofilní prostředí se současně nízkou aktivitou vody.

Použití Revamilu je snadné. Revamil se aplikuje na vyčištěnou ránu, s níž musí být v přímém styku, je však možno umístit na sekundární krytí. Revamil je potřeba vyměnit maximálně po 3 dnech od aplikace.

(bak)

Zdroj: Chrudimská nemocnice, a. s., léčebna dlouhodobé péče