V únorovém vydání Journal of Crohn's and Colitis byly publikovány výsledky zajímavé práce zabývající se stále aktuální problematikou etiologie zánětlivých střevních onemocnění (IBD).
V únorovém vydání Journal of Crohn's and Colitis byly publikovány výsledky zajímavé práce zabývající se stále aktuální problematikou etiologie zánětlivých střevních onemocnění (IBD). Dánští pediatři se v ní pokusili blíže popsat environmentální rizikové faktory vzniku IBD u dětí mladších 15 let.
Do zmiňované dánské studie byli v období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2009 prospektivně zařazeni pacienti s IBD a náhodně vybraní zdraví jedinci (tvořící kontrolní skupinu) z jasně definovaných oblastí Dánska. Pomocí dotazníku byly od těchto jedinců získány údaje týkající se jejich socioekonomického stavu, místa bydliště, životních podmínek, prodělaných infekcí i stravovacích návyků.
Dotazník vyplnilo celkem 118 pacientů s IBD (59 s Crohnovou nemocí [CD], 56 s ulcerózní kolitidou [UC], 3 s indeterminovanou kolitidou [IBDU]) a také 477 zdravých kontrol. Na základě analýzy těchto údajů bylo identifikováno několik rizikových faktorů vzniku IBD. Konkrétně se jednalo o výskyt IBD u příbuzných první linie (IBD: OR 6,1 [95% CI 2,5–15,1]; CD 6,8 [2,3–20,2]; UC 6,1 [2,3–16,0]), vysoký příjem cukru (IBD 2,5 [1,0–6,2], CD 2,9 [1,0 až 8,5]), předchozí hospitalizace pro gastrointestinální infekci (IBD 7,7 [3,1–19,1], CD 7,9 [2,5–24,9], UC 7,4 [2,5–21,6]) a stresující události (IBD 1,7 [1,0–2,9]). K protektivním faktorům pak patřila častější konzumace zeleniny (CD 0,3 [0,1–1,0], UC 0,3 [0,1–0,8]) a celozrnného pečiva (IBD 0,5 [0,3–0,9], CD 0,4 [0,2 až 0,9]). Zvýšené riziko CD ve srovnání s UC bylo prokázáno u nemocných žijících ve větších městech (OR 1,3; 1,1–1,6).
Autorům se tedy podařilo označit několik rizikových i protektivních faktorů vzniku IBD. K lepšímu pochopení etiologie a fenotypů pediatrických forem IBD budou zapotřebí další studie zabývající se právě vlivem environmentálních faktorů na vznik těchto onemocnění.
(mik)
Zdroj: Jakobsen C., Paerregaard A., Munkholm P., Wewer V. Environmental factors and risk of developing paediatric inflammatory bowel disease – A population based study 2007–2009. J Crohn's Colitis. 2013 Feb; 7 (1): 79–88; doi: 10.1016/j.crohns.2012.05.024.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
