Růst plodu a novorozence je komplexním procesem, který je ovlivňován mnoha faktory. Nezastupitelnou úlohu pro vývoj má nejen genetický potenciál, ale také stav nutrice, životní prostředí a především funkční hormonální systém.
Růst plodu a novorozence je komplexním procesem, který je ovlivňován mnoha faktory. Nezastupitelnou úlohu pro vývoj má nejen genetický potenciál, ale také stav nutrice, životní prostředí a především funkční hormonální systém. Adekvátní sekreci růstového hormonu (RH) kontroluje nejen GHRH hypothalamu, ale také somatostatin, glukokortikoidy, dopamin nebo neuropeptidy. Produkce RH hypofýzou je pulzní a v průběhu dne se opakuje asi desetkrát. Od třetího měsíce věku dítěte dosahuje svého vrcholu v noci během hlubokého spánku, naopak ke snížení vede infekce, trauma nebo fyzická zátěž.
U plodu je růstový hormon detekovatelný od 10. týdne gestace. Pochází výlučně z fetální hypofýzy a jeho produkce je tak naprosto nezávislá na hormonech maternálního původu. Dvanáctý gestační týden je koncentrace hormonu vůbec nejvyšší během celého života jedince. S blížícím se porodem dochází vlivem IGF-1 (insulin-like growth factor 1) k inhibici sekrece a koncentrace fetálního RH pozvolna klesají. IGF-1 je hormon produkovaný játry a jeho množství je na konci těhotenství naopak zvýšené.
Receptory pro růstový hormon se vyskytují na chondrocytech, osteoblastech, fibroblastech a buňkách epidermis již od 15. týdne gestace a od 30. týdne se nalézají také na hepatocytech. Bílkoviny vázající RH (GH-binding proteins) v plasmě jsou během fetální periody nízké, ale detekovatelné asi od poloviny těhotenství. Po porodu se exprese receptorů v mnoha tkáních pozvolna zvyšuje. V půl roce věku dítěte je zaznamenán strmý růst a kolem 6. roku věku již koncentrace receptorů dosahuje svého maxima.
Vliv RH na růst dítěte je dominantní především v postnatálním období. Vyšší koncentrace RH v těhotenství jsou následovány prudkým poporodním poklesem, který trvá zhruba prvních 14 dní. Po tomto období dochází k nárůstu koncentrace hormonu a RH se tak postupně začíná uplatňovat v metabolických a vývojových procesech.
(nes)
Zdroj:
Ogilvy-Stuart AL. Growth hormone deficiency (GHD) from birth to 2 years of age: diagnostic specifics of GHD during the early phase of life. Horm Res 2003;60(Suppl 1):2–9.
Setia S, Sridhar MG, Bhat V, Chaturvedula L. Growth hormone in intra-uterine growth retarded newborns. Indian J Pediatr 2007;74(11):991–994.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
