Přibližně v období mezi šestým a devátým rokem dítě pochopí, že to, že je jiné, se již nezmění. Statisticky bylo sice ověřeno, že školní prospěch ani přizpůsobení školnímu prostředí nesouvisí významně s tělesnou výškou ani s kostním či růstovým věkem.
Přibližně v období mezi šestým a devátým rokem dítě pochopí, že to, že je jiné, se již nezmění. Statisticky bylo sice ověřeno, že školní prospěch ani přizpůsobení školnímu prostředí nesouvisí významně s tělesnou výškou ani s kostním či růstovým věkem. Nicméně děti vyššího vzrůstu a silnější postavy se asi přece jen lépe vypořádávají s požadavky spojenými se začleněním do školy.
V této době a také v období puberty se proto mohou objevit depresivní nálady, projevy sociální vyhýbavosti, stydlivosti a stažení. Diagnostická kritéria jednotlivých poruch se u dětí a adolescentů liší v některých ohledech od těch, která náleží dospělým. Je nutno počítat s rolí vývojového procesu. Děti se dostávají do poněkud odlišných sociálních interakcí než dospělí, rovněž jejich kognitivní schopnosti, umožňující rozpoznat a uvědomit si poruchu, jsou více limitované ve srovnání s dospělými.
Děti a adolescenti se sociální fobií jsou ohroženi výskytem dalších komorbidních poruch, včetně zvýšeného rizika abúzu alkoholu a drog. V této věkové skupině je obzvlášť závažný negativní vliv poruchy na školní výkon, na získání přiměřené sociální pozice mezi vrstevníky a perspektivně negativní dopad na další studijní a profesionální uplatnění, včetně ztížené možnosti navázání přiměřených společenských a osobních vztahů.
V rámci léčby se asi nejvíce využívá kognitivně behaviorální psychoterapie. Tato metodika vychází z ověřených vědeckých principů a staví na přesném popisu příznaků nebo problémů, které mají být léčebným postupem ovlivněny (včetně jejich frekvence, závažnosti a závislosti na konkrétních situacích). Je založena na dovedném použití promyšlených a ověřených technik v pevné struktuře jednotlivých terapeutických sezení. Jedním z modelů je například teorie reciproční inhibice – tedy spojení nepříjemného podnětu s příjemnou situací (relaxovaný stav a podobně).
Po substituci RH u jeho deficitu bývá nicméně většinou pozorováno zlepšení, ústup úzkostných a depresivních projevů i kognitivních problémů, což by mohlo podporovat význam neuroendokrinních faktorů v etiologii.
(pes)
Zdroj:
Psychoterapie dětí a dospívajících. Triton, ISBN: 80-7254-568-X, EAN: 9788072545681 (orig. The Handbook of Child and Adolescent Psychotherapy, překlad Lucie Lucká, rok vydání: 2005).
Baková N, Raboch J, Obeneberger J, Leština J. MRI in Patients with social phobia. European Psychiatry 2000;15(suppl. 2):168.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
