V červnovém čísle Journal of Endocrinology and Metabolism (JCEM) byla publikována studie amerických autorů sledující pohlavní rozdíly v podávání růstového hormonu v jednotlivých zemích.
V červnovém čísle Journal of Endocrinology and Metabolism (JCEM) byla publikována studie amerických autorů sledující pohlavní rozdíly v podávání růstového hormonu v jednotlivých zemích. Z výsledků vyplývá, že léčba růstovým hormonem v posledních dvaceti letech ve Spojených státech je v poměru 2:1 chlapci:dívky, a tento poměr se nezmění ani v další dekádě léčby růstovým hormonem.
Zavedení rekombinantního růstového hormonu do klinické praxe v roce 1985 zásadně změnilo terapeutické možnosti a otevřelo přístup k léčbě většímu počtu dětí, a to nejenom s deficitem růstového hormonu. V první studii sledující léčbu růstovým hormonem ve Spojených státech v období mezi roky 1985 až 1987 bylo 70 % chlapců. V dalších letech byl tento trend obdobný.
Studie publikovaná v JCEM čerpala z databáze Pfizer International Growth study (KIGS), která sleduje klinické výsledky a bezpečnost podávání rekombinantního růstového hormonu genotropinu. Sledované děti byly rozděleny podle pohlaví, lokality, diagnózy, data a věku zahájení léčby. Dalšími sledovanými parametry byly ekonomické a zdravotnické ukazatele a průměrná výška dospělých dané země.
Z výsledků vyplývá, že převaha pacientů mužského pohlaví je v Asii (hlavně v Japonsku – 65 %), Spojených státech (64 %), menší v Evropě, Austrálii, na Novém Zélandě (55 %). Ve zbytku světa (47 %), kde je růstový hormon předepisován měně často, není znatelná převaha. V zemích s nejvyšší preskripcí růstového hormonu poměr pohlaví nekoreluje s průměrnou výškou dospělé populace, ani s ekonomickými a zdravotnickými ukazateli dané země.
Vyšší preskripce růstového hormonu u chlapců ve Spojených státech je u diagnózy bez jasné organické příčiny, jako je například idiopatický malý vzrůst. Autoři tento trend připisují kulturnímu a sociálnímu tlaku, který vede nejenom k vyšší preskripci u diagnóz bez organické příčiny, ale také k častějšímu vyšetřování chlapců pro malý vzrůst, než je tomu u dívek.
(mid)
Zdroj: Grimberg A, Stewart E, Wajnrajch MP. Gender of Pediatric Recombinant Human Growth Hormone Recipients in the United States and Globally. J Clin Endocrinol Metab 2008;93(6):2050–2056.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
