Randomizovaná dvojitě zaslepená studie se 49 pacienty s relapsem roztroušené sklerózy (RS) prokázala, že perorální methylprednisolon není u těchto pacientů méně účinný než intravenózní (v ekvivalentních dávkách) z hlediska skóre EDSS a nálezu na magnetické rezonanci (MR), a to při stejné bezpečnosti.
Je prokázáno, že kortikosteroidy jsou účinné u relapsů RS, i když existují nejasnosti ohledně terapeutického okna, dávky, frekvence a cesty podávání.
Španělští autoři publikovali v květnu 2014 výsledky randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované multicentrické studie, která porovnávala klinickou a radiologickou účinnost p. o. a i. v. methylprednisolonu. Do studie byli zařazeni pacienti, u nichž v posledních 15 dnech došlo ke středně závažnému nebo závažnému relapsu RS. Hodnocen byl vývoj skóre EDSS při vstupu do studie a po 1, 4 a 12 týdnech, dále počet a objem T1 gadoliniem zesílených lézí a nových nebo zvětšených T2 lézí na MR mozku při vstupu do studie a po 1 a 4 týdnech. Primárním sledovaným parametrem bylo posouzení noninferiority z hlediska výsledků EDSS po 4 týdnech. Jako sekundární parametry byly hodnoceny bezpečnost a snášenlivost.
Po 4 týdnech bylo ve studii dosaženo noninferiority u primárního sledovaného parametru. Rovněž nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi i. v. a p. o. methyprednisolonem z hlediska počtu, resp. objemu gadoliniem zesílených lézí (0–1 vs. 0–0,5, p = 0,630, resp. 0–88,0 mm3 vs. 0–32,9 mm3, p = 0,735) ani v počtu nových nebo zvětšených T2 lézí (0–194 vs. 0–123, p = 0,769). Methylprednisolon byl pacienty dobře tolerován a nebyly zjištěny žádné závažné nežádoucí příhody.
(zza)
Zdroj: Ramo-Tello C., Grau-López L., Tintoré M., et al. A randomized clinical trial of oral versus intravenous methylprednisolone for relapse of MS. Mult Scler. 2014 May; 20 (6): 717–25; doi: 10.1177/1352458513508835. Epub 2013 Oct 21.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
