Randomizovaná dvojitě zaslepená studie se 49 pacienty s relapsem roztroušené sklerózy (RS) prokázala, že perorální methylprednisolon není u těchto pacientů méně účinný než intravenózní (v ekvivalentních dávkách) z hlediska skóre EDSS a nálezu na magnetické rezonanci (MR), a to při stejné bezpečnosti.
Je prokázáno, že kortikosteroidy jsou účinné u relapsů RS, i když existují nejasnosti ohledně terapeutického okna, dávky, frekvence a cesty podávání.
Španělští autoři publikovali v květnu 2014 výsledky randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované multicentrické studie, která porovnávala klinickou a radiologickou účinnost p. o. a i. v. methylprednisolonu. Do studie byli zařazeni pacienti, u nichž v posledních 15 dnech došlo ke středně závažnému nebo závažnému relapsu RS. Hodnocen byl vývoj skóre EDSS při vstupu do studie a po 1, 4 a 12 týdnech, dále počet a objem T1 gadoliniem zesílených lézí a nových nebo zvětšených T2 lézí na MR mozku při vstupu do studie a po 1 a 4 týdnech. Primárním sledovaným parametrem bylo posouzení noninferiority z hlediska výsledků EDSS po 4 týdnech. Jako sekundární parametry byly hodnoceny bezpečnost a snášenlivost.
Po 4 týdnech bylo ve studii dosaženo noninferiority u primárního sledovaného parametru. Rovněž nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi i. v. a p. o. methyprednisolonem z hlediska počtu, resp. objemu gadoliniem zesílených lézí (0–1 vs. 0–0,5, p = 0,630, resp. 0–88,0 mm3 vs. 0–32,9 mm3, p = 0,735) ani v počtu nových nebo zvětšených T2 lézí (0–194 vs. 0–123, p = 0,769). Methylprednisolon byl pacienty dobře tolerován a nebyly zjištěny žádné závažné nežádoucí příhody.
(zza)
Zdroj: Ramo-Tello C., Grau-López L., Tintoré M., et al. A randomized clinical trial of oral versus intravenous methylprednisolone for relapse of MS. Mult Scler. 2014 May; 20 (6): 717–25; doi: 10.1177/1352458513508835. Epub 2013 Oct 21.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
