Patogenní protilátková odpověď u roztroušené sklerózy prozkoumána

Klinické studie často operují s hypotézou protilátkově závislého  mechanismu v imunopatogenezi roztroušené sklerózy (RS). Tým vědců při  univerzitě v Glasgow se rozhodl tuto domněnku ověřit. Principem metody  bylo získání imunoglobulinů od dobrovolníků s neurologickým onemocněním i bez něj. Následně se testovala jejich schopnost mediovat demyelinizaci a axonální poškození in vitro.

Studie zahrnovala 37 pacientů s RS, 10 pacientů s jiným neurologickým onemocněním a 13 zdravých jedinců. Všem zúčastněným se odebralo sérum a plazma. Z nich  následně vědci vyextrahovali imunoglobulin G (IgG). K ověření byl  potřebný dostatečně citlivý a reprodukovatelný biotest. Tím se stal  separát buněk míchy krysích embryí. Takto získané speciální myelinové  kultury umožnily detekovat a kvantifikovat patogenní efekt  jednotlivých vzorků. Následovala korelace výsledků s množstvím IgG  v každém vzorku.

Výsledky prokázaly na komplementu závislou  demyelinizační aktivitu imunoglobulinu G u 30 % pacientů s RS. Dva z výše zmíněných případů vedly až k výraznému axonálnímu poškození in vitro. U nemocných s jiným neurologickým onemocněním a u zdravých jedinců nebyla  tato souvislost sledována. Imunofluorescenční mikroskopie přítomnost  specifických protilátek ve vzorcích IgG potvrdila. Ty se vázaly výhradně na povrchu oligodendrocytů a myelinových pochev.

Závěrem studie  je fakt, že mezi pacienty s RS lze najít podskupinu nemocných se  zvýšenou produkcí specifických, demyelinizačních a axopatických autoprotilátek. Vědci tak získali jistotu, že skupina  pacientů s RS je značně heterogenní. To poskytuje logické vysvětlení, proč někteří nemocní s RS z terapie léky snižujícími množství protilátek profitují, a jiní nikoliv.

(msd)

Zdroj: Christina Elliot et al. Functional identification of pathogenic autoantibody responses in  patients with multiple sclerosis. Brain A Journal of Neurology; doi: 10.1093/brain/aws105. Publikováno online dne 11. 3. 2012.