Patogenní protilátková odpověď u roztroušené sklerózy prozkoumána

11. 7. 2012

Klinické studie často operují s hypotézou protilátkově závislého mechanismu v imunopatogenezi roztroušené sklerózy (RS). Tým vědců při univerzitě v Glasgow se rozhodl tuto domněnku ověřit. Principem metody bylo získání imunoglobulinů od dobrovolníků s neurologickým onemocněním i bez něj. Následně se testovala jejich schopnost mediovat demyelinizaci a axonální poškození in vitro.

Inzerce

Klinické studie často operují s hypotézou protilátkově závislého mechanismu v imunopatogenezi roztroušené sklerózy (RS). Tým vědců při univerzitě v Glasgow se rozhodl tuto domněnku ověřit. Principem metody bylo získání imunoglobulinů od dobrovolníků s neurologickým onemocněním i bez něj. Následně se testovala jejich schopnost mediovat demyelinizaci a axonální poškození in vitro.

Studie zahrnovala 37 pacientů s RS, 10 pacientů s jiným neurologickým onemocněním a 13 zdravých jedinců. Všem zúčastněným se odebralo sérum a plazma. Z nich následně vědci vyextrahovali imunoglobulin G (IgG). K ověření byl potřebný dostatečně citlivý a reprodukovatelný biotest. Tím se stal separát buněk míchy krysích embryí. Takto získané speciální myelinové kultury umožnily detekovat a kvantifikovat patogenní efekt jednotlivých vzorků. Následovala korelace výsledků s množstvím IgG v každém vzorku.

Výsledky prokázaly na komplementu závislou demyelinizační aktivitu imunoglobulinu G u 30 % pacientů s RS. Dva z výše zmíněných případů vedly až k výraznému axonálnímu poškození in vitro. U nemocných s jiným neurologickým onemocněním a u zdravých jedinců nebyla tato souvislost sledována. Imunofluorescenční mikroskopie přítomnost specifických protilátek ve vzorcích IgG potvrdila. Ty se vázaly výhradně na povrchu oligodendrocytů a myelinových pochev.

Závěrem studie je fakt, že mezi pacienty s RS lze najít podskupinu nemocných se zvýšenou produkcí specifických, demyelinizačních a axopatických autoprotilátek. Vědci tak získali jistotu, že skupina pacientů s RS je značně heterogenní. To poskytuje logické vysvětlení, proč někteří nemocní s RS z terapie léky snižujícími množství protilátek profitují, a jiní nikoliv.

(msd)

Zdroj: Christina Elliot et al. Functional identification of pathogenic autoantibody responses in patients with multiple sclerosis. Brain A Journal of Neurology; doi: 10.1093/brain/aws105. Publikováno online dne 11. 3. 2012.



Štítky
Dětská neurologie Neurologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se