Fixní kombinace perindoprilu s amlodipinem v reálné kanadské praxi u nově diagnostikované hypertenze

Současný přístup k léčbě hypertenze

Léčba hypertenze zahrnuje změnu životního stylu a farmakologickou léčbu. V posledních letech jsou za nejlepší přístup k farmakoterapii považovány fixní kombinace účinných látek z různých tříd antihypertenziv. Důvodem je stále podporované doporučení (ESC/ESH) zahájit léčbu hypertenze u většiny pacientů již v 1. kroku dvojkombinací antihypertenziv, a dosáhnout tak rychlé kompenzace TK při nižším riziku nežádoucích příhod v porovnání s vyšší dávkou jediného antihypertenziva. Neméně významný je i opakovaně doložený fakt, že zjednodušené schéma léčby s jedinou tabletou denně zlepšuje adherenci k léčbě. Ta podmiňuje účinnost terapie a je v běžné praxi často obtížně zajistitelná.¹

Pode současných doporučení je třeba zahájit léčbu hypertenze včas a dosáhnout cílových hodnot TK do 3 měsíců. Randomizované kontrolované studie doložily závislost poklesu rizika KV příhod na snížení TK. Mezi hlavní třídy antihypertenziv s robustními důkazy o poklesu KV rizika navozeném snížením TK patří inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi), blokátory receptoru AT₁ pro angiotenzin II (ARBs, tj. sartany), dihydropyridinové blokátory kalciových kanálů (BKK), thiazidová a thiazidům podobná diuretika a betablokátory (BB). První 4 uvedené lékové třídy jsou doporučenými antihypertenzivy 1. volby pro zahájení léčby hypertenze u obecné populace.²

Jednou z dostupných fixních dvojkombinací těchto tříd antihypertenziv je kombinace ACEi perindoprilu s BKK amlodipinem, která prokázala dosažení cílových hodnot TK do 3 měsíců po nasazení. Díky svým příznivým KV účinkům má také silný potenciál zlepšit KV budoucnost pacientů. Studie SIMPLE hodnotila účinnost a bezpečnost této fixní kombinace u širokého spektra pacientů s nově diagnostikovanou hypertenzí v reálné praxi v Kanadě.¹

Metodika a průběh studie

Studie se zúčastnilo 168 pracovišť. Autoři zařadili dosud neléčené pacienty ve věku 18–65 let s mírnou až střední hypertenzí, jejichž ošetřující lékař se rozhodl zahájit léčbu fixní kombinací perindopril/amlodipin. Mírná hypertenze byla definována jako systolický krevní tlak (sTK) 140–159 mmHg nebo diastolický krevní tlak (dTK) 90–99 mmHg u nediabetiků a sTK 130–139 mmHg nebo dTK 80–89 mmHg u diabetiků. Střední hypertenze potom jako sTK 160–179 mmHg nebo dTK 100–109 mmHg u nediabetiků a sTK 140–179 mmHg nebo dTK 90–109 mmHg u diabetiků. Kontroly probíhaly za 3 a 6 měsíců po zahájení léčby.

Primárním sledovaným parametrem byla průměrná změna sTK a dTK za 6 měsíců od zahájení terapie. Dále byla hodnocena změna TK po 3 měsících, podíl pacientů s dosažením cílové hodnoty TK, čas do jejího dosažení, výsledky dle pohlaví, věku, vstupní hodnoty TK a přítomnosti diabetu a také adherence k léčbě a spokojenost lékařů s její účinností. Adherence byla posuzována přímým dotazem na počet vynechaných dávek. Za vysokou adherenci bylo považováno < 20 vynechaných dávek z předpokládaných 180 dávek během 6 měsíců.¹

Hodnocená populace pacientů

Zařazeno bylo 1179 účastníků průměrného věku 51,5 roku, z nich 61 % tvořili muži. Průměrná vstupní hodnota TK činila 153,4/94,8 mmHg, mírnou hypertenzi (1. stupně) mělo 62,3 % zařazených. Celkem 68,7 % mělo nejméně 1 další KV rizikový faktor, většinou se jednalo o pozitivní rodinnou anamnézu KV onemocnění, kouření nebo dyslipidémii, 78,8 % mělo nadváhu či obezitu, 37,7 % diabetes, 13,6 % mikroalbuminurii a 6,1 % ischemickou chorobu srdeční (ICHS); 35,6 % zařazených současně užívalo statiny.¹

Výsledná zjištění

Během 6 měsíců došlo k významnému poklesu sTK (průměrně o 22,9 mmHg) i dTK (průměrně o 13,4 mmHg; p < 0,001). Cílové hodnoty TK dosáhlo během 6 měsíců 70,2 % účastníků, během 3 měsíců 61,4 %. Po 3 měsících činil průměrný pokles sTK 20,8 mmHg a dTK 11,7 mmHg (p < 0,001).¹

Významného poklesu TK bylo dosaženo u všech podskupin pacientů dle věku, pohlaví, stupně hypertenze nebo přítomnosti diabetu a také u všech dávek fixní kombinace perindopril/amlodipin. U nemocných s hypertenzí 2. stupně byl pokles TK významně větší (–29,6/15,0 mmHg) než v případě hypertenze 1. stupně (–18,8/12,4 mmHg).¹

Léčba perindoprilem/amlodipinem ve fixní kombinaci byla dobře tolerována, nežádoucí příhody související s léčbou byly zaznamenány u 6,1 % pacientů, v převážné většině mírné až střední. Adherence k terapii byla hodnocena u 49,4 % zařazených. Vysokou adherenci k léčbě uvádělo 99 % z nich. Spokojenost s její účinností referovalo 82 % lékařů.¹

Závěr

Zahájení léčby nově zjištěné hypertenze 1. či 2. stupně fixní kombinací perindopril/amlodipin v reálné praxi v Kanadě vedlo k poklesu TK po 6 měsících průměrně o 22,9/13,4 mmHg. Většina tohoto účinku byla dosažena již za 3 měsíce po nasazení terapie, přičemž cílových hodnot TK dosáhlo do 3 měsíců 61,4 % zařazených. Účinnost byla pozorována ve všech věkových skupinách, u obou pohlaví, nezávisle na přítomnosti diabetu a stupni hypertenze. Adherence k léčbě byla vysoká. Fixní kombinace perindopril/amlodipin se tedy jeví jako vhodná modalita 1. volby u nově zjištěné hypertenze.

(zza)

Zdroje:
1. Daskalopoulou S. S., Papacostas-Quintanilla H., Brzozowska-Villatte R. Simplified approach to managing newly diagnosed patients with mild-to-moderate hypertension in routine clinical practice. Adv Ther 2025 Feb; 42 (2): 1108−1130, doi: 10.1007/s12325-024-03091-6.
2. McEvoy J. W., McCarthy C. P., Bruno R. M. et al.; ESC Scientific Document Group. 2024 ESC guidelines for the management of elevated blood pressure and hypertension. Eur Heart J 2024 Oct 7; 45 (38): 3912−4018, doi: 10.1093/eurheartj/ehae178.