Probiotika prokázala účinnost v prevenci a zmírnění průjmu spojeného s podáváním antibiotik u dospělých i u dětí. U starších hospitalizovaných pacientů léčených antibiotiky byla zjištěna nákladová efektivita podávání probiotik.
Antibiotika narušují mikrobiální rovnováhu v gastrointestinálním traktu. Prevenci následně vzniklého průjmu můžou díky obnově střevní mikroflóry zajistit probiotika.
Randomizovaná placebem kontrolovaná multicentrická studie publikovaná v roce 2013 prokázala, že profylaktické podávání probiotik obsahujících Lactobacillus acidophilus LA-5 a Bifidobacterium BB-12 významně snižuje délku trvání průjmu spojeného s podáváním antibiotik (2 vs. 4 dny, p = 0,01) a incidenci závažného průjmu (vodnaté stolice; 32 vs. 96 %, p < 0,001) v porovnání s placebem. V této studii užívali dospělí pacienti probiotika po dobu 14 dní, přičemž léčba byla zahájena spolu se 7denní léčbou antibiotik (cefadroxil nebo amoxycillin) a pokračovala dalších 7 dní po ukončení antibiotické léčby.[1]
Analýza 16 randomizovaných kontrolovaných studií zahrnujících 3432 dětí ve věku 0–18 let z roku 2011 ukázala protektivní účinek probiotik v prevenci průjmu spojeného s užíváním antibiotik. Dětem byla podávána probiotika obsahující rody Bacillus, Bifidobacterium, Lactobacillus, Lactococcus, Leuconostoc cremosis, Saccharomyces nebo Streptococcus, a to samostatně nebo v kombinaci. Incidence průjmu souvisejícího s podáváním antibiotik činila 9 % ve skupině s probiotiky v porovnání s 18 % v kontrolní skupině (n = 2874, RR = 0,52, 95% CI 0,38–0,72). Výsledky naznačily, že vysoká dávka (≥ 5 miliard jednotek tvořících kolonie [CFU]/den) je účinnější než nižší dávky.[2]
Nedávno byly publikovány výsledky farmakoekonomického hodnocení podávání probiotik u hospitalizovaných pacientů nad 65 let v prevenci průjmu spojeného s podáváním antibiotik. Probiotika byla podávána ve formě fermentovaného mléčného nápoje obsahujícího L. paracasei CNCM I-1518. Při porovnání se skupinou bez preventivního opatření byly zjištěny úspory ve výši 339 GBP na jednoho pacienta, které byly dány nižšími náklady na další zdravotní péči.[3]
Nejen tyto studie dokládají, že probiotika jsou mikroorganismy, které mají příznivé účinky z hlediska prevence průjmu spojeného s antibiotickou léčbou hostitele.
(zza)
Zdroje: 1) Chatterjee S., Kar P., Das T., et al. Randomised placebo-controlled double blind multicentric trial on efficacy and safety of Lactobacillus acidophilus LA-5 and Bifidobacterium BB-12 for prevention of antibiotic-associated diarrhoea. J Assoc Physicians India. 2013 Oct; 61 (10): 708–12. 2) Johnston B. C., Goldenberg J. Z., Vandvik P. O., et al Probiotics for the prevention of pediatric antibiotic-associated diarrhea. Cochrane Database Syst Rev. 2011 Nov 9; (11): CD004827. 3) Lenoir-Wijnkoop I., Nuijten M. J., Craig J., et al. Nutrition economic evaluation of a probiotic in the prevention of antibiotic-associated diarrhea. Front Pharmacol. 2014 Feb 17; 5: 13.
