I když se ochrana střevní sliznice začíná vyvíjet již in utero působením faktorů ze spolykané plodové vody, skutečně aktivní ochrana se vytváří až po stimulaci slizniční bariéry kolonizujícími bakteriemi. Ke kolonizaci dochází v průběhu 1. roku života a je ovlivněna typem stravy dítěte, gestačním věkem při narození a užíváním antibiotik.
I když se ochrana střevní sliznice začíná vyvíjet již in utero působením faktorů ze spolykané plodové vody, skutečně aktivní ochrana se vytváří až po stimulaci slizniční bariéry kolonizujícími bakteriemi. Ke kolonizaci dochází v průběhu 1. roku života a je ovlivněna typem stravy dítěte, gestačním věkem při narození a užíváním antibiotik. Plně kolonizované střevo obsahuje kolem 1014 bakterií, které vytvářejí symbiózu s hostitelem, tvoří dynamicky se vyvíjející bariéru proti patogenům, vykazují metabolické funkce a stimulují normální vývoj a homeostázu imunitního systému.
Zhruba před 10 lety byla objevena existence mikrobiomu v mateřském mléce včetně anaerobních druhů rodu Bifidobacterium a bylo prokázáno, že kojení příznivě ovlivňuje kolonizaci střev kojence.
Velká populační kohortová studie ukázala, že užívání probiotik v těhotenství je spojeno se sníženým rizikem alergického ekzému a rinokonjunktivity u dětí, nikoliv však astmatu. Tato souvislost byla markantnější, pokud byla probiotika podávána i dětem po 6. měsíci věku. Metaanalýzy klinických studií ukázaly mírný vliv probiotik na výskyt ekzému, nikoliv jiných alergických projevů. V současné době není dostatek údajů, které by dokládaly potřebu rutinní suplementace kojenecké stravy probiotiky/prebiotiky. Nicméně podávání složek stravy nebo batolecí výživy obsahující probiotika po několika prvních měsících života bylo ve studiích spojeno se sníženým rizikem gastrointestinálních infekcí, atopického ekzému a užívání antibiotik. V metaanalýze 24 studií bylo prokázáno, že u předčasně narozených dětí (před 37. týdnem/s porodní hmotností < 2500 g) vede suplementace probiotiky (Lactobacilus +/– Bifidobacterium) k prevenci závažné nekrotizující enterokolitidy a ke snížení celkové mortality novorozeňat.
Analýza 57 klinických studií s probiotiky ukázala bezpečnost a dobrou snášenlivost jejich podávání od narození do 24 měsíců věku. Téměř všechny studie došly k závěru, že žádný z nežádoucích účinků nesouvisel s hodnoceným produktem. Tyto závěry ale nelze paušalizovat vzhledem k nejednotným, nepřesným a někdy neúplným publikovaným výsledkům, rozdílným podávaným kmenům, dávkám a režimům i sledované populaci.
(zza)
Zdroje: 1. Mertínez Suárez V., et al. Nutr Hosp. 2015; 3 (suppl 1): 72–77. 2. Walker A. J Clin Gastroeneterol. 2014; 48 (suppl 1): S8–S11. 3. Alfaleh K, et al. Evid Based Child health. 2014; 9 (3): 584–671. 4. Bergmann H., et al. Br J Nutr. 2014; 112 (7): 1119–1128. 5. Putignani L., et al. Pediatr Res 2014; 76 (1): 2–10. 6. West C. E. Curr Opin Cklin Nutr Metab Care. 2014; 17 (3): 261–266. 7. Tarnow-Mordi W., et al. J Pediatr. 2014; 164 (5): 959–960. 8. Chassard C., et al. Curr Opin Biotechnol. 2014; 26: 141–147. 9. Van den Nieuwboer M., et al. Benef Microbes. 2014; 5 (1): 45–60.
