CLL je typicky diagnostikována u starších pacientů (medián věku 72 let), kteří jsou často ve špatné fyzické kondici. Kombinovaná léčba chemoimunoterapií (alkylační cytostatikum chlorambucil v kombinaci s protilátkou proti antigenu CD20 obinutuzumabem) prodlužovala v klinických studiích v 1. linii léčby přežití bez progrese onemocnění (PFS) oproti klasické chemoterapii až na medián PFS 31,5 měsíce.
Léčba CLL v reálné klinické praxi však může vést k odlišným výsledkům i nežádoucím účinkům. Adherence pacientů k léčbě je menší než v podmínkách klinické studie a ošetřující lékaři také častěji sahají k individuálnímu snížení dávky léčiva. Populace křehkých starších pacientů s mnohočetnými komorbiditami a zjevnou renální dysfunkcí navíc není v klinických hodnoceních dostatečně zastoupena. Autoři studie se proto zaměřili na hodnocení účinnosti obinutuzumabu v monoterapii nebo kombinaci s chlorambucilem v 1. linii léčby CLL v podmínkách běžné klinické praxe.
Retrospektivní multicentrická studie byla provedena ve spolupráci Evropské výzkumné iniciativy pro CLL (ERIC) a Izraelské studijní skupiny pro CLL (ICLLSG) a zahrnovala 437 pacientů (medián věku 75,9 roku) z 51 léčebných center, kteří se léčili mezi lety 2014 a 2019 v Evropě, Izraeli, Kanadě či Argentině.
Data byla získána z lékařských záznamů, pacienti s delecí (17p13.1) nebo s mutacemi v genu pro protein p53 byli z analýzy vyloučeni, neboť jsou v současnosti běžně léčeni cílenou léčbou namísto chemoterapie. Hodnocena byla klinická odpověď na léčbu po 2−3 měsících od ukončení terapie a dále PFS, doba do zahájení další linie terapie (TTNT) a celkové přežití pacientů (OS).
408 pacientů bylo léčeno kombinací obinutuzumab/chlorambucil, zbylých 29 pak obinutuzumabem v monoterapii. Celková četnost klinické odpovědi na léčbu dosáhla 80,3 % (41,6 % pacientů dosáhlo částečné odpovědi, 38,7 % pak kompletní odpovědi). Odhad PFS činil 27,6 měsíce (95% interval spolehlivosti [CI] 24,2−31,0 měsíce). Mediánu OS dosud nebylo dosaženo a odhad 2letého celkového přežití činil 88 %.
Multivariační analýza prokázala, že další faktory − onemocnění s vysokým rizikem (del(11q22.3) a/nebo bez mutace IGHV), lymfatické uzliny o průměru > 5 cm, obinutuzumab v monoterapii nebo při snížené kumulativní dávce – byly všechny nezávisle asociovány s kratším PFS.
Nejčastějšími závažnými nežádoucími příhodami (stupeň ≥ 3) byly projevy hematologické toxicity, zejména neutropenie (14,4 % pacientů), a dále infekce (7,8 %).
V podmínkách reálné klinické praxe poskytuje kombinovaná léčba chlorambucilem a obinutuzumabem PFS srovnatelné s výsledky dosaženými v klinických hodnoceních.
(este)
Zdroj: Herishanu Y., Shaulov A., Fineman R. et al. Frontline treatment with the combination obinutuzumab ± chlorambucil for chronic lymphocytic leukemia outside clinical trials: results of a multinational, multicenter study by ERIC and the Israeli CLL study group. Am J Hematol 2020 Feb 25, doi: 10.1002/ajh.25766 [Epub ahead of print].
