Nedostatek hořčíku v organismu může vyvolat mnohé psychické změny, jako jsou apatie, deprese, agitovanost, zmatenost, anxieta a delirium. Řada studií přitom ukazuje na to, že suplementace hořčíkem může podpořit standardní antidepresivní léčbu.
Hořčík se účastní řady biochemických procesů zásadních pro správné fungování kardiovaskulárního, endokrinního, trávicího a pohybového systému. Rovněž hraje zásadní modulující úlohu v biochemii mozku a ovlivňuje několik cest neurotransmise spojených s vývojem deprese. Přirozenými zdroji tohoto prvku jsou především oříšky, slunečnicová semínka, zelená listová zelenina a celozrnné potraviny. Špatná výživa, onemocnění trávicího traktu a ledvin, inzulinová rezistence a/nebo diabetes mellitus 2. typu, alkoholismus a stres mohou vést k nedostatku hořčíku. Hypomagnezémií jsou ohroženy také osoby, které užívají kličková či thiazidová diuretika, inhibitory protonové pumpy či některá hypnosedativa a jiná psychofarmaka.
Extracelulární koncentrace hořčíkových kationtů ovšem nemusí odrážet jejich intracelulární hladinu, a tak žádná ze současných metod hodnocení stavu magnezia v organismu není dostatečně uspokojivá. Podle literatury je adekvátní koncentrace v séru 0,62−1,02 mmol/l, přičemž hladiny < 0,75 mmol/l již bývají považovány za hypomagnezémii. Díky kompenzačním mechanismům v distribuci tohoto prvku se příznaky typu deprese vyskytují nezávisle na tom, zda je plazmatická hladina hořčíku v normě, nebo dokonce zvýšená.
Potenciál sloučenin magnezia ke zlepšení psychického stavu nemocných byl potvrzen výsledky řady klinických výzkumů, které navazovaly na rozsáhlá preklinická zjištění. Klinické studie byly zaměřeny na suplementaci hořčíkem u pacientů s depresivní a bipolární poruchou a na jeho úlohu v rámci terapie depresivních příznaků doprovázejících řadu dalších poruch (premenstruační a únavový syndrom, neurologická a další somatická onemocnění). Téměř ve všech studiích se prokázal benefit podávání magnezia; výjimkou byly některé studie, v nichž byl užíván oxid hořečnatý, který má horší biologickou dostupnost.
Právě biologická dostupnost hořčíku je zásadní pro výběr vhodného přípravku. Lépe je magnezium absorbováno ve formě aspartátu, citrátu, laktátu a chloridu než ve formě oxidu hořečnatého nebo síranu horečnatého. Také přidání vitaminu B6 mimo jiné zlepšuje vstřebávání magnezia. Jeho dávky v rámci suplementace by se měly pohybovat mezi 200 a 1000 mg/den, nejlépe tolerované množství je do 350 mg/den. Nejlepších výsledků potom dosahuje suplementace dlouhodobá.
Suplementace hořčíkem bývá dobře tolerována a zvyšuje účinnost konvenční antidepresivní léčby. Proto bychom měli zvážit jeho podávání pacientům vedle standardní terapie deprese. Je však třeba počítat s rozdíly v biologické dostupnosti mezi jeho organickými a anorganickými sloučeninami.
(kat)
Zdroj: Serefko A., Szopa A., Poleszak E. Magnesium and depression. Magnes Res 2016; 29 (3): 112−119, doi: 10.1684/mrh.2016.0407.
