Cannabis sativa se již tisíce let využívá pro léčebné, rekreační a spirituální účely. Konopí jako rostlina obsahuje fytokanabinoidy, které mají psychogenní a euforigenní účinky. Hlavní psychogenní složkou je Δ9-tetrahydrokanabinol (Δ9-THC). Efekt kanabinoidů v lidském organismu je zprostředkován kanabinoidními receptory, jež se nacházejí v mnoha orgánech. Dnes se kanabinoidy terapeuticky využívají pro zmírňování bolesti a jako antiemetika, nejčastěji u pacientů s nádorovými onemocněními, roztroušenou sklerózou, epilepsií či AIDS.
Léčebné konopí se od rekreačního liší obsahem THC a kanabidiolu (CBD), způsobem podání a bezpečností. Expozice vysokým koncentracím THC, což je hlavní látka zodpovědná za toxické účinky konopí, vyvolává řadu nežádoucích účinků (NÚ), a to neurologických (závratě, ospalost, záchvaty, kóma), očních (mydriáza a překrvení spojivek), kardiovaskulárních (tachykardie, hypertenze) a gastrointestinálních (nauzea, zvracení a žízeň). U dětí může konopí vyvolat stupor, letargii, záchvaty, nebo dokonce kóma.
Při používání léčebného konopí je doporučeno zahájit terapii nízkou dávkou a pomalu ji navyšovat. U každého pacienta je totiž optimální dávka zcela individuální. Cílem postupné titrace je dosáhnout kontroly symptomů při co nejnižším výskytu vedlejších účinků.3 Kromě dávky THC a CBD ovlivňuje účinnost a bezpečnost léčebného konopí také léková forma a způsob podání a charakteristiky pacienta (věk, tělesná hmotnost, průvodní medikace a choroby aj.).1, 2
Léčebné konopí může stejně jako každá farmakoterapie vyvolávat nežádoucí vedlejší účinky. Vzhledem k tomu, že CBD není psychoaktivní látka, jsou NÚ spojené především s THC. Nejčastěji se jedná o ospalost, únavu, závratě, sucho v ústech, nevolnost, ovlivnění kognitivních funkcí a pohybových schopností.2 Při terapii se objevují především na počátku titrace a mnohdy rychle vymizí.2 Jejich výskyt je ovlivněn způsobem podání, genetickými faktory, věkem, pohlavím, rasou a tělesnou hmotností pacienta, průvodní medikací a komorbiditami, ale i délkou a frekvencí užívání léčebného konopí.1, 2, 4 NÚ je možné omezit podáváním nízké iniciální dávky s pomalou titrací.2
Konopí poškozuje kognitivní funkce zejména v období vývoje mozku, tedy během dospívání, kdy je užíváno převážně za rekreačními účely. Pacienti, kteří potřebují léčebné konopí, jsou obvykle starší a mají zdravotní obtíže s negativním dopadem na kognitivní funkce, typicky chronickou bolest, úzkosti či nespavost. Pokud léčebné konopí tyto příznaky zmírní, může naopak příznivě ovlivnit kognitivní funkce pacienta.5−7
Nedávná klinická studie se zkříženým designem neprokázala nepříznivý dopad léčebného konopí na kognitivní funkce u nemocných s chronickou bolestí starších 50 let.8 Ve 12měsíční studii naopak pacienti, kteří užívali léčebné konopí, vykazovali zlepšení exekutivních funkcí a stabilní verbální učení a paměť. Zlepšení kognitivní výkonnosti nesouviselo s užíváním léčebného konopí, ale bylo spjaté s lepším klinickým a psychickým stavem (zlepšení nálady, zmírnění úzkosti a nespavosti). Je také třeba vzít v úvahu, že pacienti s léčebným konopím na rozdíl od rekreačních uživatelů preferují dávky přinášející zmírnění příznaků bez projevů intoxikace.6
Léčebné konopí lze podávat inhalačně nebo perorálně.2 Při inhalaci je nástup účinku rychlejší, maximální terapeutický efekt je silnější a trvání účinku kratší. Je proto vhodné pro zvládání akutních symptomů. Perorální podání vede k dlouhodobějšímu stabilnějšímu účinku, který je vhodný k terapii chronických obtíží. Pomalejší nástup účinku a stabilnější plazmatická koncentrace také zlepšují snášenlivost a snižují riziko návyku. Proto je perorální podání terapeutickým standardem u chronických stavů a může být doplněno inhalací v případě potřeby.3, 9
Standardizované farmaceutické extrakty mají garanci vysoké kvality a výrobních standardů, jež zajišťují přesnou koncentraci THC/CBD. Terapeutická účinnost je lépe kontrolovatelná a reprodukovatelná a snižuje se riziko předávkování.3
Používání léčebného konopí je schváleno pouze v některých státech. Při cestování do některých zemí je třeba pacienta vybavit specifickými dokumenty, které dokládají lékařský účel konopí.
(zza)
Zdroje:
1. Breijyeh Z., Jubeh B., Bufo S. A. et al. Cannabis: a toxin-producing plant with potential therapeutic uses. Toxins (Basel) 2021; 13 (2): 117, doi: 10.3390/toxins13020117.
2. MacCallum C. A., Lo L. A., Boivin M. "Is medical cannabis safe for my patients?" A practical review of cannabis safety considerations. Eur J Intern Med 2021; 89: 10−18, doi: 10.1016/j.ejim.2021.05.002.
3. DGS-PraxisLeitlinien: Cannabis in der Schmerzmedizin. Version: 1.0 für Fachkreise. Deutsche Gesellschaft für Schmerzmedizin, 2018.
4. Arnold J. C. A primer on medicinal cannabis safety and potential adverse effects. Aust J Gen Pract 2021; 50 (6): 345−350, doi: 10.31128/AJGP-02-21-5845.
5. Casey B. J., Jones R. M., Somerville L. H. Braking and accelerating of the adolescent brain. J Res Adolesc 2011; 21 (1): 21−33, doi: 10.1111/j.1532-7795.2010.00712.x.
6. Sagar K. A., Dahlgren M. K., Lambros A. M. et al. An observational, longitudinal study of cognition in medical cannabis patients over the course of 12 months of treatment: preliminary results. J Int Neuropsychol Soc 2021; 27 (6): 648−660, doi: 10.1017/S1355617721000114.
7. Cannabis als Medizin: Abschlussbericht zur Begleiterhebung. Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte (BfArM), 2022.
8. Sznitman S. R., Vulfsons S., Meiri D., Weinstein G. Medical cannabis and cognitive performance in middle to old adults treated for chronic pain. Drug Alcohol Rev 2021; 40 (2): 272−280, doi: 10.1111/dar.13171.
9. Grotenhermen F., Häußermann K. Cannabis: Verordnungshilfe für Ärzte. Zeitschrift für Phytotherapie 2020; 41 (01): 43, doi: 10.1055/a-0963-1525.
