Difenhydramin a cetirizin mohou být indikovány při akutní alergické reakci na potraviny. Na přímé srovnání jejich účinků a sedativního efektu se soustředil tým amerických lékařů s cílem porovnat v rámci jedné studie právě tyto aspekty.
Difenhydramin je díky rychlému nástupu účinku běžně užívaným antihistaminikem v případě potravinových alergií. Efekt se dostavuje za 15–60 minut. Jeho sedativní účinky ovšem mohou ztížit posuzování stavu pacienta. Cetirizin coby antihistaminikum 2. generace má obdobně rychlý nástup účinku, ovšem ve srovnání s difenhydraminem působí déle.
V randomizované dvojitě zaslepené studii bylo sledováno 70 alergických reakcí po expozici potravinovému alergenu u pacientů ve věku 3–19 let. Většina alergických reakcí souvisela s požitím mléka, vajec či arašídů. Případy byly rozděleny do dvou stejně velkých skupin – první z nich byl podán difenhydramin v dávce 1 mg/kg, druhé pak cetirizin v dávce 0,25 mg/kg.
Po aplikaci léku byl každý pacient sledován za účelem pozorování projevů alergické reakce a sedace. Sedativní účinek léků byl hodnocen pomocí pětistupňové škály, na které skóre 1 a 2 značí sedaci, stupeň 3 normální reakce a skóre 4 a 5 neklid až agitovanost. Účinnost difenhydraminu a cetirizinu byla porovnávána na základě průměrné doby nutné k odeznění kopřivky a svědění.
Ve skupině, které byl podán difenhydramin, byla sedace pozorována u 28,6 % pacientů. V druhé skupině, která užila cetirizin, byl sedativní účinek zaznamenán v 17,1 % případů.
Průměrná doba nutná pro odeznění kopřivky a svědění byla u obou skupin obdobná. U pacientů, kterým byl podán difenhydramin, vymizela kopřivka po 42,3 minuty, ve skupině užívající cetirizin to bylo 40,8 minuty. Svědění ustoupilo v případě difenhydraminu za 28,6 minuty, po podání cetirizinu byla doba o 2,7 minuty delší.
Tato studie prokázala, že podání cetirizinu je v případě kožních projevů u potravinové alergie stejně účinné jako užití difenhydraminu. Tento poznatek je v souladu s výsledky předchozích studií, které hodnotily účinnost antihistaminik 2. generace při potravinových alergiích.
Dalším výstupem je poznatek, že cetirizin má o 11,4 % menší sedativní účinek než difenhydramin. Tento rozdíl nebyl statisticky významný, zřejmě v důsledku malého počtu účastníků studie. Vyšší míra sedace však byla u difenhydraminu pozorována i v rámci předchozích studií, které se soustředily na jiné než potravinové alergické reakce.
Lze tedy konstatovat, že cetirizin, jemuž nebyly v rámci této studie připsány žádné nežádoucí účinky, je bezpečnou a účinnou volbou léku na potravinové alergie. Delší doba trvání jeho účinku a nižší míra sedace oproti difenhydraminu také potvrzují, že cetirizin je vhodným antihistaminikem v případě dětských alergických reakcí.
(pak)
Zdroj: Park J. H., Godbold J. H., Chung D. et al. Comparison of cetirizine and diphenhydramine in the treatment of acute food-induced allergic reactions. J Allergy Clin Immunol 2011; 128 (5): 1127−1128, doi: 10.1016/j.jaci.2011.08.026.
