EGFR je přítomen v řadě tkání a orgánů a hraje významnou roli i ve vývoji a imunologické funkci kůže. U pacientů s onemocněním psoriasis vulgaris je přitom tento receptor exprimován ve větší míře než v běžné populaci.
Autoři popisují případ 55letého muže, kterého léčili pro CRC. Tomuto pacientovi byla již ve 27 letech diagnostikována psoriasis vulgaris, od té doby byl léčen topickou terapií kortikoidy, analogy vitamínu D3, fototerapií, imunosupresivy, etretinátem i preparáty zaměřenými proti tumor nekrotizujícím faktoru. Ve věku 54 let mu byla diagnostikována rakovina sigmoidea s mnohočetnými jaterními a plicními metastázami. Pacient tedy podstoupil laparoskopickou sigmoidektomii a chemoterapii. Během této doby byla ložiska psoriázy stacionární.
Po 29 měsících byla u pacienta zahájena léčba cetuximabem. Po 7 dnech této léčby došlo k výraznému zlepšení psoriázy, které přetrvávalo i po změně na panitumumab z důvodu alergické reakce na cetuximab. Po vysazení protilátek proti EGFR se symptomy kožního onemocnění opět zhoršily.
Na základě této své zkušenosti autoři navrhují, aby antiEGFR terapie nebyla u pacientů s diagnózou psoriasis vulgaris paušálně kontraindikována, protože u některých pacientů by mohla symptomy nemoci spíše zlepšit. Zároveň se zdá, že EGFR hraje v patofyziologii psoriasis vulgaris důležitou roli.
(epa)
Zdroj: Okamoto K., Maeda H., Shiga T., et al. Cetuximab and panitumumab in a patient with colon cancer and concomitant chronic skin disease: A potential beneficial effect on psoriasis vulgaris. World J Gastroenterol 2015 March 28; 21 (12): 3746–3749.
